Okolí Spálavy, na hřeben a zpět
Nebylo dost výletů v pátek a sobotu, i v neděli jsme se vydali do hor Železných. Přes Krounu, Hlinsko a Trhovou Kamenici jsme se přesunuli do obce zvané Lány rozložené pod výrazným táhlým zalesněným hřebenem Železných hor.
Zaparkovali jsme pod 500 let starou památnou lípou velkolistou u statku na okraji vesnice a vydali se po „zelené“ rozbahněnou a traktorem rozježděnou cestou na vrchol hřebene, na Spálavu, se svými 663 metry druhým nejvyšším vrcholem Železných hor. V půli kopce se voda vsákla, a pak už to byla pohádková cesta krásnými kouty Železných hor, které jsme si tak oblíbili, ba zamilovali.
Po chvíli prudkého stoupání srovnatelného s výstupem na Hostýn, jsme se ocitli na planině, kterou pokrývaly přirozené louky s kopretinami, pryskyřníkem, kohoutkem , smolničkou, pampeliškou, a vpravo od pěšiny lípy a chalupy utěšené obce Spálava.
Pokračujeme dál po zelené, ke které se připojila žlutá, přes vrchol kopce na rozcestí Pod Spálavou a zde se od zelené odpojíme na žlutou. Ta nás navádí ke konci osady Velký Střítež, přesně tam, kde jsme loni obdivovali několik chalup se zahradou, ale nepodařilo se nám je uspokojivě nafotit. Tak snad letos..
Po silnici pokračujeme, už bez turistického značení, do Chloumku a na konci obce, u kulturáku, v krásném obecním zahradním zákoutí, na které mohou být místní právem hrdi, svačíme. A pak už topolovou alejí a lesem do samoty Nehodovka a příkře svahem dolů a už jsme pod lesem a obdivujeme výhled do kraje pod hřebenem Železných hor. Poznáváme lom ve Štikově a tipujeme si, jak se dostat zpět k památné lípě v Lánech, kde parkujeme. A jde to dobře, přesně podle mapy, kde cesty souhlasí se skutečností.
V Trhové Kamenici si dáváme pozdní oběd spojený s večeří , česnačku, a halušky s brynzou a pak už jen domů…
Video z vrcholu Spálavy:
Nádhera !!! Dík :-))
Já děkuju, lado.
K Chloumku a Nehodovce jezdím přes 15 let hledat korundy. Kdysi se tam objevily, asi tak v r. 1968, kdy se ještě oralo. Našel jsem tam zatím třeba jen slabě magnetický hadec s ilmenitem, eklogit, pegmatity a vyrýžoval jsem např. staurolit. Nyní, když jsme tak trochu kolegové, se můžeme vzájemně obohacovat poznatky z geologie Železných hor.
Děkuji a s vzájemným obohacováním souhlasím, jen aby to nebylo spíše jednostranné. Začínám se učit a hlavně musím pochopit co se za ty miliony let dělo, v tom jsem velmi slabá v kramflekách. A pak se naučit ty šutry…, do října moc času není.
To půjde skoro samo..
Kdyby tak…
A vám se fakt tak líbí to HDR, že ho chcete všude? To vypadá, že se ho vůbec nemůžete nabažit.
Ahoj Liško, zvykli jsme si na to; dokáže to i při rozdílných světelných podmínkách vyrobit dobrou fotku, ovšem, někdy to zradí. Chce to praxi. Já do toho zatím nejdu, ale jako kritik už také vystupuji. Fotky by měly být v sérii barevně sladěné a ta zeleň je někdy hodně šťavnatá. Bojuji za méně provokativní barvy, než preferuje miláček,. Druhá věc je ta, že mám doma jinak nastavený monitor a nedostatky, o kterých mluvím, mi doma vystupují daleko zřetelněji. Líbi se mi ty dvě poslední fotky ze zahrady Artigas. Ty jsou barevně velmi blízko skutečnosti a vykreslením detailů krásu místa ještě povyšují. Z těch máme radost.
[…] V dáli kóta Spálava (663 m n. m.), druhý nejvyšší kopec Železných hor, ležící na jejich hlavním hřebeni. Ve středoveku sloužil vrchol jako „strážní varta“ Libecké stezky. Opodál vrcholu se skví malá osada stejného jména jako kopec. […]