Čvn 162024
 

a.. chytili jsme rybu

Před týdnem v sobotu mi zničeho nic “odešla noha” (bolest a otok), ta problematická s operovanou achilovkou, a protože bylo podivné, že tomu nepředcházel žádný neopatrný pohyb, Em mi naordinoval svůj vyzkoušený nápoj s vitamínem Cé (mega dávka, ale zároveň zneutralizovaná zásaditými látkami koktejl podle Kurta Tepperweina). Bylo to docela na prd, protože jsem musela vytáhnout berle a cítila jsem slabou horečku. V neděli jsem polehávala a pospávala a v pondělí už to bylo docela dobrý. Měli jsme naplánováno jít na krev, ale vstala jsem dřív a jak mi bylo zase hej, najedla jsem se a odložili jsme krev na úterý. Chodila jsem už slušně, ráno to sice trochu táhlo, ale hned jsem to rozchodila. Hurá, dovolená bude! S berlemi bych si to neužila.

V úterý navečer nám přišly na mejl výsledky. Em dělá grafy, tak ta čísla má v patrnosti víc než já. Je to jeho koníček, sledovat jak na tom je. Já se spíš přifařuji a až tak si na tom nezakládám. Podle toho to také vypadá, ukazatelé dlouhodobě nevykazují žádné extra výsledky, spíš směřuji ke dnu (cholesteroly, cukr, močovina atd..). Štve mě to, to nezastírám. – Z mých výsledků byl ale tentokrát na větvi a směle mohu říci že byl nadšen – usmíval se hrdě, jak to najednou za půl roku mám všechno o moc moc lepší, když provedl porovnání. Překonala jsem totiž i jeho a to je co říci! Jen kdybych věděla co za tím je. Že by ta čtrnáctidenní pochodovka v Novohradkách? Ale to přece není možné že by se tak brzy objevila změna k lepšímu. Ale co, nebudu se s tím zabývat a pojedu v tom módu dál. Hlavně se nestresovat.

Včera jsem si po týdnu opatrného pohybu troufla na malou procházku, ale protože jsem zvolila docela špatnou taktiku – šli jsme po posekané a nesklizené louce místo asfaltu :), tak jsem neopatrně šlápla a jsem v tom zase. Ale je to zřejmě jen krátkodobý stav. Bez otoku a berle nechávám na půdě, jen se šetřím se a jdu do sebe. Nepokouším to. A piju ten zázračný mok ve velkým. Zítra už jdu zase makat.

Vymyslela jsem včera tu nejjednodušší trasu. Ale po těch nejhorších stezkách nebo po vůbec žádných, jen poslední etapu po silnici. Jen aby to bylo co nejkratší (cca 5,5 km) a s posezením u rybníka pod Štěpánovem. Na to jsem se těšila. Je to romantika posedět a hledět na vodní hladinu a nikde nikdo. No, noha to naštěstí nějak zvládla a jak tak sedíme a sledujeme jednoho jediného samotného rybáře opodál, tak najednou povstává a bojuje s rybou. Chvíli otálíme ale pak nám to nedá a jdeme kolem něho dál. Toho rybáře moc dobře znám z Botany, ale dlouho jsme se neviděli a netušila jsem že rybaří. Zdravíme se a pan Netolický požádal miláčka o asistenci. Poslal ho pro podběrák a pak mu tam nasměroval toho kapra. To byl pro nás zážitek. Nikdy jsem se takové akce nezúčastnili, a tak jsme měli oči na vrch hlavy. Krásnej kapr lysák! Změřili jsme ho – měl přes 60 cm; pan Netolický se s ním dlouho nepáral, odborně mu tím svým peónem vytrhl z huby háček a nechal ho plavat! Byl nadměrečný a tudíž dostal svobodu. Pan Netolický podal po výkonu obřadně naprostému laikovi Emovi ruku a poděkoval za spolupráci. Já poděkovala za zprostředkovaný zážitek a hned dostala ta naše cesta nějaký vyšší smysl! Ocházíme a zpíváme si hymnus poličských rybářů … Chytili jsme rybu atd.

A takhle to u nás vypadá!

A příště už zpátky do Novohradek -Kapelunk čeká…

  2 Responses to “Zdravotní procházka”

  1. Vypadá to hezky, ale kapr se správně jmenuje lysec 🙂

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient