Led 012024
 

návštěva dravce a náhrobek z biomasy

Včera bylo Silvestra. Ráno jsem si přivstala. Vyprala jsem dávku prádla a mezitím jsem pracovala na chlebíčkách a jednohubkách (v předvečer jsem si vyrobila dvě pomazánky, tak to šlo docela rychle). Počasí mi dovolilo pověsit prádlo venku a jak mám ve zvyku automaticky sjíždím přírodu kolem včetně oblohy. Pořád nám tu něco krouží. Nejvíc holubi, občas poštolka a někdy letadlo. Dnes (včera) mi ale přišlo něco jinak. Ve velké výšce kroužil dravec. To poštolky neumí. Byl tak maličký, že jsem ho sotva zaznamenala, ale přitom dost velký, abych ho v té vzdálenosti vůbec zahlédla. Chvíli ho se zájmem pozoruji, pak se ztratil a tak jsem šla zase domů mazat veky. Později jsem přešla dolů do místnosti ke kompu, mám ho u okna a koukám, že na zdi od muzea sedí nějaký káně nebo co. Nedalo mi příležitost si ho lépe prohlédnout. Jakmile jsem se přiblížila k zácloně, odletělo o kus dál do hustého větvoví borovice a pak kamsi někam jinam. No nic. Šla jsem později raději prádlo sebrat a všimla jsem si u plůtku k sousedovi bílé hromady peří. Byla tam předtím nebo ne? Fakt nevím. Peří bylo z holuba, máme jich tu čím dál tím více a na střeše budovy bývalého soudu naproti jich stále hlídkuje velké hejno. Co chvíli odletí, zakrouží a zase se vrací na své místo. Ostatně už jsem o tom zde několikrát psala.

Napadlo mě, že je to jeden z příkladů invaze divoké přírody do města. Káně tu ještě nebylo, ale objevují se tu pravidelně straky. Ty tu také nikdy nebývaly, až nyní. Tak 2-3 roky. Káně je novinka. Hned mě napadlo, že by to mohla být ta silueta ranního dravce! Ejhle a ono to do sebe docela zapadá. Navíc jsem během dne zjistila, že holubi naproti na střeše zmizeli. Je jich tam jen pár na komínech.

Odpoledne nás přijela na chvíli rozptýlit ségra Dášenka s Jarkem. Objevila jsem na zahradě druhé ložisko peří a Jarek usoudil, že ten dravec si u nás udělal jenom smetiště a bydlí jinde. Proč by si to prý zasíral u sebe?? Jarek je hroznej divočák, nezmar a nic ho nezničí, o tom ale někdy jindy… Tahle návštěva měla za následek, že dnes budeme celý den jíst jenom chlebíčky a jednohubky. Dovezli totiž další várku a přijeli poobědě.

Zašla jsem na hřbitov rozsvítit na hrob a koukám koukám, co to je opodál za novotu? Safra to vypadá na nějaký ekonáhrobek nebo co? Nevěřím svým očím a jdu blíž. Furt to tak vypadá. Až když to jdu omrknout zepředu, vidím o co jde.

Včera jsem neslavila. Odpolední návštěva mne tak energeticky vysála, že jsem zalehla po desáté a nevzbudit mne ani městský ohňostroj za plotem. A ani nikdo jiný. Teď už jsem delší dobu vzhůru, jím chlebíčky, bloguju a musím se tvrdě začíst do knihy Muž který sází borovici blatku. Za 11 dní ji musím vrátit. Naštěstí je tam plno fotek a méně textu. Ale stejně je to tlustý na tři prsty. Nejméně. Miláček ještě spí. Je 11.09 hod. ale to je jeho normální režim. Zkusím mu navrhnout, aby si to protáhl a byl vzhůru od 18,00 do 6,00. Byli bychom si ještě vzácnější. Dnes jsme se chystali do Luže, uvidíme…jestli to do světla dokážeme.

11.14 Em vstal a chce jít! Hurá.

  One Response to “Zážitky z konce roku / 3.”

  1. V Babičkově tohle máme po celém hřbitově 🙂

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient