Z lazaretu

o nemravné Popelce a jiné zprávy

Od poslední dekády prosince do teď bojuji hrdinně s nemocemi horních a dolních dýchacích cest.  Nejdříve se potíže jevily zanedbatelnými, ale ani soustředěný atak alternativních prostředků nakonec nepomohl a zdánlivé zlepšení stavu dlouho nepotěšilo. Během několika dní se chřipka pěkně provalila ven a nezbývalo než opět kapitulovat a jít si pro paragraf. A tak už od minulé středy ležím s horečkami a vykašlávám, tu lépe, tu hůře. O víkendu o mne bylo dobře postaráno a léčba přírodními prostředky (cibule a česnek) nebrala konce. Zabralo to, ale vyhráno ještě není. Však cibule a hlavně česneku tu máme připraveno tolik,  jako bychom očekávali invazi upírů.

Měli jsme v úmyslu velmi nekalou věc. Nakažení ošetřovatele – Miloše, abychom mohli marodit společně. Přestože jsme pro to udělali opravdu maximum, jeho zbytnělou imunitu se nám překonat nepodařilo a dnes ráno odjížděl Miloš na Moravu nemocí nedotčen ani zbla. Tohle se nám tedy nepodařilo.

Zmiňovala jsem se, že jsem si zapůjčila tzv. erotický bestseller Padesát odstínů šedi. Dnes jsem ji vrátila nedočtenu zpět, abych nezdržovala a dopřála ji dalším nadrženým čtenářkám. Moc jich asi nebude, soudím že tu knihu již má kdekdo doma. Příklady táhnou a její sláva neutuchá a šíří se vytrvale všemi směry. Narazila jsem na ni ve vlaku, v čekárně u doktora, i v zákulisí smuteční obřadní síně… není špatná, hlavně je šikovně napsaná. Není nadmíru šokující a popisuje erotickou cestu poznání chudé a nezkušené Popelky.  Je to takový rozsáhlejší erotický červený harlequin. Vedle Popelky vystupuje v románu krásný, ale poněkud drsný bohatý princ s dobrým srdcem, a temnou a zatím nepoznanou minulostí (to jsou ty odstíny šedi). Všechno je tak jak lze očekávat a kniha často vyvatována zbytečně objemnými výměnami mejlů s krátkým sdělením, ale neochuzenou hlavičkou ani patičkou. Knihu jsem odložila, protože mě začala nudit. Děje se začaly poněkud opakovat, situace se stávaly předvídatelnými a milostné konflikty byly takové nějaké umělé neslané nemastné. Ale proč ne. Chápu, že tato nekomplikovaná kniha o moderní Popelce okořeněná pikantérií sexu se štědrým a k zbláznění zamilovaným dominantním multimilionářem osloví svou romantikou masy žen, které dosud v případné šedi každodenního života neztratily schopnost snít…

Shodou okolností se v domácnosti o víkendu objevila i kniha onačejší. Tao sexu a podtitulem Jak udržovat ženu v blahu a zpomalit stárnutí,  Benjamína Kurase. Jestli se ptáte, jak se tu objevila, tak na to vám odpovím, že ji koupil v týdnu Miloš v obchodě s knihami spolu se dvěma průvodci po Barceloně. Prodavačce podával tu malou kupičku knih a zcela záměrně dal dospodu tu Tao sexu. Já bych to udělala zřejmě stejně, někdo možná by ji umístit provokativně nahoru, ale v tomto případě ano, bylo to tak jak uvádím, a prodavačka dostala do ruky kupičku s dosud neznámým obsahem. A tak jak markovala, předříkávala: Barcelona, průvodce Barcelonou a pak už jen prý sklopený pohled a ticho, které řvalo, jakseříká obrazně. … Nastanou různé situace, a na všechny měl být dobrý profesionální prodavač knih připraven. Ale není toto zaskočení na druhou stranu sympatické? Člověk není stroj!

A o této knize se zmíním, až ji dočtu, podrobněji. Je totiž skvělá. Nějaké Hanák tam velice fundovaně a tak nějak přitom i po sósedsku radí jak zvýšit kvalitu intimního života. A při tom všem se ještě zabývá teorií blaha a vysvětlí vám jen tak mimoděk na příkladech ze života co jest to TAO.  Tak se těšte, nějaký “vejcuc” určitě zpracuji, ne jen nějakou suchou anotace. Kniha je to útlá, ale velmi výživná, nejde číst tak snadno. Ne že by byla těžká na pochopení, to ne, a čte se dobře, ale těch hanáckých pravd je tam jak naseto!!!