
Valašská promenádní
Být v Beskydech a nenavštívit Radhošť, Lysou horu a Bílý kříž je hřích! Tož… Lysá už je pokořena, Radhošť též a už mi zbývá jen ten Bílý kříž. Ale kdovíjak to s ním bude… v našem rožnovském panelákovém zázemí momentálně dožíváme a průběžně se stěhujeme do Čech. Ale není to nafurt. Přes prozatímní obytný přívěs na hranickém letišti se časem bohdá na Valachy vrátíme natrvalo. Ve Skutči chcíp pes. Tady to ještě žije.
7. října jsme si udělali malý výlet z Pusteven na Radhošť. Měli jsme štěstí. Turistická sezóna skončila, navíc byl všední den, a tak byla tato jindy frekventovaná cesta téměř opuštěná. Fotili jsme památky, panoramata s barevnou podzimní oblohou i malebná zákoutí.
Jít na Lysou znamená něco ze sebe vydat, na Lysou se nedoplazí jen tak někdo. Myslím, že výstup na Lysou mohu ohodnotit jako sportovní výkon, ovšem s nečekaně kladným sociálním dosahem. Něco zcela odlišného je dojet na Pustevny autem, rozkoukat se tam, občerstvit v mnoha stáncích a restauracích, nakoupit cetky ve stáncích a pak eventuelně dojít uprostřed davů pohodlnou a širokou cestou k soše Radegasta anebo ještě dál, na samý Radhošť s turistickou chatou, kostelíkem a sochami věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Návštěva Radhoště je jednoznačně promenádní a prestižní záležitostí; proto jsme také zvolili konvenční dress code. Na kultovní Lysou chodí kamarádi Lysaři a na Radhošť zkrátka mastňáci. Je-li ovšem po sezóně, samota poutníka potěší a komercializace této magické lokality tak nebolí…
Mrkněte na fotky z výletu. Podzimní atmosféra je podmanivá a navíc jistá momentální osamělost těchto míst dala vzniknout mnoha výjimečným fotkám. Můžete si je zakliknutím zvětšit.

Vyhořelá restaurace Libušín na Pustevnách. Je zatřešená ocelovou konstrukcí, oprava zatím nezačala. Vpravo další stavba architekta Jurkoviče – Maměnka.
Tyto rázovoté secesní stavby s lidovým koloritem byly slavnostně otevřeny 6.8.1899. V minulosti jim už dvakrát hrozil zánik. Krátce po druhé světové válce, kdy jeho tehdejší vlastník, turistický spolek Pohorská jednota Radhošť, zvažoval, zda má ještě význam začít s opravou zchátralých objektů. Ke zbourání staveb nedošlo jen díky zásahu samotného architekta Dušana Jurkoviče.
Počátkem devadesátých let zůstaly Libušín a Maměnka opuštěné po té, co objekty využíval státní podnik Valašské hotely a restaurace a jejich stav stavební úřad označil za havarijní. Obrat k lepšímu nastal poté, co komplex staveb dostalo do správy Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a pustilo se do jejich obnovy.

Ubytovna Maměnka
Dalšími výraznými objekty na Pustevnách jsou chata Šumná v alpském stylu a neobvykle rozsáhlá horská útulna Tanečnice

Na vyhlídkový altán Cyrilka (1894) narazíte cestou k soše pohanského boha Radegasta a dál na Radhošť. Je z ní krásný výhled na Pustevny, do údolí města Frenštát p. Radhoštěm a za dobré viditelnosti také na Lysou horu a na Slovensko.

Radegast – pohanský bůh Slovanů RADEGAST – bůh slunce, hojnosti a úrody.
Fotí se u něho každý mastňák. Zde se nese alespoň osaměle a důstojně. V jeho blízkosti stojí bufet s odpadkovým košem ošněrovaným řetězem ukončeným zámkem a upozorněním, že odpadky do něho mohou házet pouze konzumenti občerstvení zakoupeného v tomto zařízení. Hanba!

Posvátná, 1129 metrů vysoká hora Radhošť – Kaple svatého Cyrila a Metoděje s jejich sousoším
Autorem sousoší, stejně jako sochy Radegasta, je frenštátský rodák, profesor Akademie krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek (14. února 1879 – 20. května 1965). Návrh sochy, odlití a dopravu obou soch na místo financoval sám autor.
Na svém díle začal Albín Polášek pracova v Americet již v roce 1924. V roce 1930 si v Praze najal Novákův ateliér a vytvořil konečnou podobu Radegasta. Tělo mužské, tvář má podobu lví, hlava s přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti, v levé sekeru.
Podle třetinového modelu byly za osobní účasti autora odlity ve slévárně firmy Maška z umělého kamene se železnou vložkou, dvě sochy. Druhý odlitek, původně určen pro autorovu zahradu, po čase skončil v pražské zoologické zahradě.
Současně bylo odlito do bronzu sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje a v září roku 1930 jsou obě díla po svízelné dopravě instalována na Radhošti.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje dostavěná roku 1898 je dominanta dotvářející siluetu hory Radhošť.
Podle pověsti stál na tomto místě již za misijních dob patronů této kaple – tj. již v 9. století, z jejich iniciativy prvý kříž. Prokazatelný je však až dřevěný kříž z roku 1735, který se stal základem pro konání prvých poutí. Nynější kamenný kříž před vchodem do kaple s nově pozlacenou sochou ukřižovaného Krista pochází z roku 1808 a je pozoruhodný netradiční polohou rukou ukřižovaného Ježíše Krista

Hotel Radegast na vrcholu Radhoště. Poseděli jsme si tam dobrou čtvrthodinku, aniž jsme byli osloveni a obslouženi. Ušetřené peníze jsme rozfofrovali později níže, v supermarketu
Následují panoramatické pohledy do údolí a společná fotka
Zajímavosti a zákoutí

Čí jsou Pustevny a Radhošť???? Asi NAŠE, tedy ničí, protože “dopravní tepnu” od Pusteven na Radhošť lemuje neuvěřitelné množství pomočených papírových kapesníčků a jiných odpadků. Stačí zajít kousek do lesa.
Cestou na vrchol nepotkáte ani jeden odpadkový koš, poslední koše na Pustevnách u stánků a tento u Radegasta jsou ověšeny cedulí se zákazem a na záchody také mohou jen příslušní konzumenti. Veřejné WC jsou mimo sezónu zavřeny a tak se stal záchodem celý les…. a nikdo z Valachů to neřeší.
Ahoj Zuzi, ten Radhošť je fakt hrůza, když jsem tam naposledy viděla, jak se na fotku s Radegastem stojí fronta, byla to poslední kapka. Náš Matýsek tam jezdí rád, kvůli lanovce z Trojanovic na Pustevny :).
Byli jste 3.10. na té komentované procházce po rožnovských vilách,jak jsi před časem avizovala?
Ahoj Báro, a pak že se už nestojí fronty!! Na akci jsme byli, celou sobotu jsme ztrávili s architekty a dnes nás náhodou a neočekávaně jeden pozval k sobě do ateliéru. Byl to krásný den a mám text rozepsaný. Musím ho rozdělit na 3 části, jinak by to nešlo obsáhnout, peru se s tím, jde to ztuha…