Je neděle a stále tam stojí
Od září stěhujeme, ale nespěcháme si. Chvílemi se do toho opřem a pak zase zvolníme, a tak nám to s vánočními svátky nedopadá tak, jak by se slušelo. Je neděle, 27. prosince a stále tam stojí, nyní už větrem zborcen…
Zahrada, 25. 12. 2015 ráno. Žádná velká sláva. Den před Štědrým dnem se nám navečer podařilo silou vůle zakoupit poslední stromeček před odjezdem čety prodavačů u ALBERTA v Chrudimi ale den nato jsme ho nezvládli přistrojit.
Jen umístit do stojanu. Večeři jsem uvařila slavnostní – kapří polévka, salát a obalený losos, jen to tradiční cukroví chybělo… budu ho péci až dnes… a po bohaté tabuli na nás padla taková únava, že jsme se rozhodli rozdávání dárků odložit. Ostatně vánoční chod zůstal i na druhý den… Usnuli jsme jako děcka a probudili se v 11 hodin dopoledne. Podepsal se na nás stres posledních týdnů….
25. prosinec… stromek stále čeká na zahradě na svou příležitost. Trochu se nám pokácel a vypadá, že se ducá s bezem. V tomto dni jsme si zopakovali Štědrý den a rozdali dárky. Pod malým náhradním stromečkem z umělé hmoty…
27. prosinec ráno – stále neustrojen a pravděpodobně i naštván… ale DNES už musíme, slibujeme.
Fotím zahradu z okna po probuzení. V noci zase dul vítr a dokonce nám sfouknul koupadlo pro ptáky. Stále funkční a v nepřetržitém provozu. Vidíte i retrožidli z KOVONY s činkami. Cvičím venku, je tam tak krásně… takovou zimu miluju… a včera – 26.12. bylo jaro.
Stromek jsme neustrojili, protože jsme to zase nezvládli. Dopoledne běžná domácí údržba a odpoledne jsme strávili v nemocničním parku a kavárně nemocnice v HB. Hlásilo se jaro a navečer kolem páté, když jsme se loučili, zpívali kosáci jak o překot!
A když jsme u retro nábytku… Ještě donedávna jsme žili s letitým otočným ušákem, viz obr.:
Nechali jsme ho přečalounit a již stojí v předsíni připraven.
Ten poctivý komunistický ušák s komiksovou falší si odveze dcera do svého kapitalistického příbytku v Rakousku. Ma máme něco onačejšího… podívejte.
Dvě rozkládací polohovací křesla jako nová z miláčkova mládeneckého bejváku. – Byla objednána z veletrhu v Brně a čekalo se na ně dva roky! Bylo to tehdy běžné… Než došla ložnice, křesla a nová kuchyň, tak byl miláček rozveden. A ty poslední věci už miláček ani neviděl. Kuchyň zůstala nerozbalena a byla odvezena bývalou manželkou k mamince. A v jejich bytě doteď trůnila zachovalá původní plechová kuchyňská sestava. A já říkávala…. tuhle retro obytnou buňku by měl zakoupit rožnovský skanzen… Všechno původní… tapety, koupelna včetně sprchy a kohoutků a průchozí záchod, který tak fascinoval malou Emmičku… ale malý skanzen máme doma i nyní, podívejte na ten stůl… Socialistický realismus frčí a není divu. Minimalistické moderny všude plná prdel ( :))) ) a člověku už se to zajídá.
A tak se pokochejte pohledem na krásné kousky nábytku atd… z let minulých. A třeba si i něco kupte. Uvidíte tam i náč konferenční stolek… ale my ho máme po rodičích.
Hezké svátky a já jdu strojit toho zeleného krasavce čekajícího na zahradě. Už vztekle a netrpělivě podupává a chce být tím nejkrásnějším vánočním stromem!
Krásný krásný krásný barevný – už se na něj tak těším! A konečně ho vidím! Nevím sice, jak ho ještě odvezu kvůli Emmě, Airbagu – sezení vpředu? Ale ušák se krááááááááááááásný, miluju ho!
A už ho ustrojte naháče! 🙂
Snad to stihneme do silvestra! Zatím ještě čeká na zahradě. Ale když jdu kolem, něco mi našeptává, že už ho to vůbec nebaví a chtěl by dovnitř. Ale už jsem napekla 3druhy cukroví a právě je plním. Baví mne to, a tak ještě připeču. Kokosky a skořicová kolečka.