Osudy… Miloslav Nevrlý – Náčelník
Od časů co nepracuji v knihovně jsem skončila se čtením knih a také ten pečlivě vedený knihovnický blog šel do kytek. Když se „ztratil“ už jsem o jeho obnovu neusilovala. V životě člověk stále cosi ztrácí, o něco přichází, ale je fajn, že ztráty jsou nahrazeny novými nálezy a příležitostmi. Ale musíme to postřehnout a rozvinout. Být připraveni ten dar přijmout, jak říkal svého času na Baldě, na novoroční mši, tehdy reverend ADRIAN JAROSLAV SEDLÁK.
Tak -, aby se ze mne nestal ten Vachlerův přemoudřelý čmelák.
Vracím se sem po několika dnech absence, ale ani dnes to nedám. Sice sedím u kompu, ale píšu smuteční proslovy a mám toho plnou hlavu, jsem unavená. Nejraději ze všeho bych šla na vandr. Jen tak, jako Váchal z „Portmonea“, ale nelze se utrhnout. Tak alespoň malé procházky. Jít na vzduch, abych pookřála.
Dočetla jsem knihu Náčelník – Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým. Je to krásná kniha a Miloslav Nevrlý je neobyčejně inspirativní a charismatický člověk. Dobře že Aleš Palán existuje a že ho vyzpovídal. Tedy dodal mu otázky, on zpracoval písemně odpovědi a po letech z toho vznikla kniha. Bylo škoda ten materiál nevyužít, pan Nevrlý tomu zprvu nebyl zrovna nakloněn, ale po čase povolil :). A ještě že tak. Jinak bychom o moc přišli. Věřte mi. A navíc je to ještě krásnej chlap. Nejvíc mu to sluší v socialistických trenkách. Těch trenek je tam plná kniha a díky za tu vzpomínku na ně. Hledala jsem na netu, fotek Miloslava všude plno, ale trenky ani jedny. Jedině ty pruhovaný na přebalu knihy, ale to je zboku. Tak jsem ty nejkrásnější trenky oskenovala a pokochejte se. Celým Miloslavem Nevrlým. O knize psát nebudu, přečtěte si ji. Já ji zítra vracím a hned až přečtu knihy Toyen a Karpatské hry a Čaroděj (o Thomasi Mannovi), hned si ji znovu přečtu. Jsem s ním na jedné lodi. Škoda, že jsme se nikdy nesešli.
[…] Nadchla mě nejen ta parta našich “dobře vybraných” hokejistů, která byla jak 4 mušketýři. Jeden za všechny a všichni za jednoho. Šlapali jak dobře namazaný stroj. A to je zázrak. To se prostě jen tak nevidí. Myslím ani v jiných oblastech našeho malého českého světa. Je to pro nás všechny výzva. Být lepší, pracovat na sobě a chovat se vstřícně. Chytit příležitost za pačesy. Ale musíme TO postřehnout a rozvinout. Být připraveni ten dar přijmout, jak říkal svého čas… […]