Valašský týden 5.

8. června 2015 – Kroměříž, Květná zahrada

 

V Kroměříži jsou dvě krásné zahrady. Podzámecká, kde jsme byli loni, a Květná zahrada.  V roce 1998 byly obě zahrady zapsány do seznamu památek UNESCO spolu s arcibiskupským zámkem.

Trochu divoká a trochu učesaná Podzámecká se nám moc líbila, a tak jsme byli natěšeni i na tu Květnou, dříve jmenovanou Libosad. Byla jsem zde s kamarády táborových ohňů někdy dávno… to byla zahrada v zanedbaném stavu, tedy fungovala jen ta její velkolepá část s ornamentálními záhony a dominantními stavebními prvky – rotundou a kolonádou v antickém stylu. Situace se však od té doby zcela změnila, jelikož po sametovce památkáři získali z evropských fondů více než 300 milionů korun na to, aby obě zahrady co nejvíce přiblížili k původní podobě a zbyly peníze i na založení instituce – Národního centra zahradní kultury. A tak došlo na zkrášlení obou zahrad. Loni na podzim (2014) byl tento proces dokončen otevřením Květné zahrady.

A tak jsme se zde, v kvetoucím pozdním jaru, ocitli i my a mohli vidět Květnou zahradu v plném lesku.  Objednali jsme si  komentovanou prohlídku rotundy, a tak jsme se dověděli spoustu zajímavostí a také mohli obdivovat neobvyklé Foucaultovo kyvadlo v akci.

Květná zahrada v Kroměříži byla založena v letech 1665 až 1675 a stala se součástí přestavby města, zničeného třicetiletou válkou – za plochu pro výstavbu bylo vybráno nehostinné a bažinaté místo za hradbami města. Byla veřejnosti nepřístupná a sloužila církevním hodnostářům a jejich hostům jako klidné a luxusní místo k rozjímání a reprezentaci. Mně osobně překvapilo množství faunů s kopyty, vnadných žen, některé s obnaženými ňadry a vůbec vše bylo veselé, rozkošné a tajemně mytologicky světské… nebe tu bylo prezentováno hlavně baculatými andělíčky… přemýšlím, jestli jsem někde viděla svatou trojici nebo nějakého svatého, ale asi ne. A tak si říkám, že světský přepych dovede potěšit i osobu vysoce duchovní.

Než jsem se pustila do psaní tohoto spotu, pročetla jsem několik textů věnovaným architektuře zahrad. Chtěla jsem si  ujasnit, jak se liší zahrada renesanční od manýristické a barokní (řazeno v časové posloupnosti). Totiž… co odborník to jiný šuflíček. Ale ani zde jsem nenalezla jednoznačné diferenční znaky. Snad bych rozlišila renesanční a barokní zahradu. Ale na ten mezistupeň- manýristickou si opravdu netroufám. A přece ji dva znalci zařadili právě tam. Jiní do renesance a další do baroka. Hmm, ano, za hodinu, dvě si názor opravdu neudělám…

Plánek zahrady – Před lety, kdy jsem zde byla naposledy, byla k vidění pouze malá část zahrady -tzv. Květnice – zahradnicky upravený sektor s rotundou a kolonádou, zabírající takřka celou jednu stranu parku, vlevo nahoře. Dnes už je zrekonstruovaná a zpřístupněná zahrada celá, tedy i Štěpnice. Ovšem některé dřeviny zatím podle tohoto plánku nedorostly. Myslím tím prostor Ptáčnice vpravo dole (pavilonek uprostřed vodní plochy) a Králičího kopce, na plánku nad ním. Také ve Pstružích rybníkách s vodotryskem (obdélníkové travnaté sektory se čtvercovými rybníčky a Jahodovými kopci vlevo dole) zatím pstruzi neplavou. Na plánku nejsou zdůrazněné dva čtvercové labyrinty ze stříhaných keřů v Květnici. Na plánku je uprostřed jednoho strom. Kvetna-zahrada-navrat-do-historie

  Květná zahrada (původním názvem Libosad) v Kroměříži, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celé Evropě – ve své době byla označována jako zahrada Moravy (Hortus Moraviae). Tato původně raně barokní zahrada si dodnes zachovala obdélníkový půdorys (485 x 300 m) a koncepci z dob svého založení. Hlavními dominantami zahrady jsou osmiboká rotunda s kopulí a 244 m dlouhá kolonáda. Pro zahradu jsou dále typické nádherné ornamentální květinové záhony a živé ploty. 

Květná zahrada patří k nejvýznamnějším zahradním dílům nejen u nás, ale v celosvětovém měřítku, a je v podstatě jedinou svého druhu v Evropě. Myšlenka na založení Květné zahrady vzešla od biskupa Karla II. Lichtensteina z Castelkorna poté, co se mu dostala do rukou kniha o zahradách ve Versailles. Nadchly ho natolik, že se rozhodl podobně krásné zahrady založit také na biskupských državách v Kroměříži. Projekt svěřil císařskému architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi a realizace proběhla v letech 1665–1675.

V následujících staletích prošla zahrada různými úpravami, po určitou dobu také sloužila jako zázemí pro zámek a na původně květinových záhonech se pěstovala zelenina a ovocné stromy. Paradoxně se právě díky tomu dochovala, protože původní základní rozložení se nezměnilo. A díky dobové dokumentaci jsou také poměrně dobře známy i všechny rostliny, které v původním Libosadu byly. Karel z Lichtensteinu-Castelkorna pozval rytce Justuse van den Nypoota, který hotovou zahradu zvěčnil a jeho grafiky pak biskup rozdával návštěvám jako dárek.

Uprostřed zahrady o rozloze 485×300 metrů stojí osmiboká Rotunda s bohatou vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Ve středu Rotundy je zavěšeno Foucaultovo kyvadlo na lanku dlouhém 25 m. Svou dráhu zapisuje do jemného písku na kamenném stole. Kyvadlo zde instaloval
profesor kroměřížského gymnázia dr. František Nábělek na konci 19. století, aby dokázal, že se země otáčí.

Rotundou prochází osa zahrady od původního hlavního vchodu uprostřed kolonády. Rotunda má v přízemí ochoz, členěné vchody se čtyřmi umělými jeskyněmi – grottami a čtyřmi kamínkovými kabinety.  Nad středním prostorem se vypíná válcový tambur uzavřeny kopulí s lucernou. Obé slouží prosvětlení prostoru. Bohatá štuková výzdoba interiéru rotundy pochází z rukou italských umělců.  Kdo zná mytologii, může identifikovat třeba Únos Evropy, Persea a Andromedu, Pana a Syrinx, únos Ganymeda a další.

       Původně bylo v Rotundě mnoho vodních hříček. Biskup Liechtenstein znal tuto módní záležitost ze svého působení v Salzburgu a v zámecké knihovně v Kroměříži je Causova kniha Hortus Palatinus s četnými příklady “Wasserkunstu” ze zahrady v Heidelbergu. Knihovna Kroměřížského zámku obsahuje rovněž výpravnou grafickou publikaci Villa Pamphilia…, která byla vydána v Římě,a která dokumentuje vzhled římské vily Pamphili. Ta vznikla v letech 1644-52 a budoval ji synovec papeže Inocence X. Četné prvky řešení kroměřížského Libosadu jsou převzaty z této tehdy nejmodernější zahrady. Když byl tak skvěle a na nejvyšší úrovni tehdejší Evropy vybudován v Kroměříži Libosad, podnítil biskup kanovníka U. F. A. Hegera k pořízení luxusní publikace. Grafické album Libosadu vyšlo roku 1691.

Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří 244 m dlouhá kolonáda (arkádová lodgie), která původně sloužila jako hlavní vstup. Galerie je vyzdobena 44 sochami antických bohů, historických a mýtických postav v atikách a stejným počtem bust nad pilíři. Přímo v kolonádě původně byly i funkční fontány zasvěcené římským bohům Neptunovi a Venuši.

Více se dovíte zde a doporučuju hlavně průvodce Návrat do historie