Bře 092021
dlouho jsem nesložila báseň, až dnes na výletě mě něco napadlo
V čem tkví krása života…
… co můžeme si více přát, než aby nás měl někdo rád… a jdeš-li lesem slunci vstříc, netřeba už si přáti víc! .. snad jenom… možná… chcete-li, – by už byl kovid v prdeli!!!!
Týýjo, dlouho nic a najednou smršť 🙂
Nojo, to je můj styl! Dlouho ležím, chvíli běžím :)…
Tak na Nobelovu cenu to asi není :-), ale rozhodně bych se pod to podepsal taky.
Ona ta breberka prý nemá moc ráda teplo, tak snad s příchodem jara opravdu ochabne jako loni.
Jinak budeme v prdeli my všichni!
jojo, už aby to bylo, teda to co píšu v básničce – dostala jsem za ni knihovnickou cenu týdne! Musím si ji zajít vyzvednout do výdejního okénka! Ani nevím co to bude!