První návštěvní sezóna začíná!!!
Tak jsme se dočkali. Po mnoha desetiletích, kdy byl náš krásný hrad domovem důchodců a poté i duševně nemocných, je nyní konečně zpřístupněn nám všem!
Kdo to tady znal, ten věděl alespoň o tajných otevřených vrátkách, kudy se dalo projít z nádvoří hradu do údolí Krounky a dál… A mně se podařilo kdysi udělat radost kamarádům čundrákům a domluvit si předem návštěvu. Jó, to už je let. Sestřička vincentka (neboť i za totáče se zde o dědy a babky staraly jeptišky – což bylo docela unikátní) nám ukázala prostředí kde stařečci žijí, kapli a jakýsi jediný obraz, co tam zbyl a byl otočený lícem ke zdi. Otočila ho, ale předtím se pokřižovala. A já si už bohužel nevzpomenu co tam bylo namalovaný… A také nás pustila po schodech a žebříku až úplně nahoru do věže. Vidět bylo jen na jednu stranu a samá zeleň. To bylo pro mne tehdy zklamání…
V sobotu jsme tak vysoko nedolezli, ale! Výhled byl otevřený na všechny strany. Ještě není na hradě vše hotovo, ale to neva. Krásné okolí hradu je bonus. Mrkněte na jeden z možných výletu, jehož cílem se vám může stát právě náš hrad Rychmburk. A v Panské zahradě ve vsi je pak hospůdka a tam se dá výlet krásně dožít! My jsme ho dožili u kamaráda, který nám ukázal svou malou chaloupku, kterou si koupil před pěti lety a neuvěřitelným způsobem ji zrekonstruoval do lidového stylu. Ještě dnes jsem z toho PAF co dokázal a jak je vynalézavý a pracovitý.
Byl to krásný výlet. V tom blbým počasí jsme měli štěstí a na dobu akce zasvítilo. A cestou zpět nás jen taktak minula bouřka s deštěm. No řekněte, nejsme děti štěstěny?!
Cestou tam:
Malebná řepka 
Jó, to je barva!
Týhle mokřině jsme říkali když jsme byly hodně malý – Sviňáček. Mnoho desetiletí se zde voda neobjevila, až letos. Jsem nadšena jako malé děcko!!! 
Zde řádil brouk 
Ale příroda si poradí..
V Předhradí a na hradě Rychmburku:
Předhradí – kaplička sv. Jana Nepomuckého 
V Podkopčí – farní kostel Panny Marie 
Chaloupka nízká, hrom do ní tříská, ale zahrádka líbezná 
Přes most na hrad 
Pohled z mostu do zahrady hradního příkopu
Kaple
Hudební salon 
Pohled z okna věže do nádvoří
Výhled z věže směr Hněvětice
Na obzoru rozhlewdna Borůvka u Perálce
Od hradu ke vsi, vpravo bývalý panský pivovar
Poslední výspa, výš už to nejde…
Přes sklo směrem k pivovaru
Přátelské posezení 
Na vyhlídce 
Kam si sednout? Všude je krásně..
Cestou zpět:
Mezi poli 
Nový rybník
Žlutá je dobrá
Ještě mám v záloze dva výletky z minulých dní a týdnů, ale to počká, chci být aktuální a nalákat vás k nám, do krásné jarní krajiny plné žlutého zlata! Přijeďte k nám, na Rychmburk!!
Jen pro jistotu. Fotky jdou rozkliknout, citem vlevo uprostřed. A abych vás ještě více navnadila, mrkněte na video:
Jitrnice č.1
Jitrnice č.2
Jj, otevřený Rychmburk byl už v nedělní Toulavé kameře.
Já tam byl na nádvoří dvakrát, tak mám aspoň inspiraci na třetí návštěvu.
A to údolí Krounky je jen pro outdoorové drsňácké dobrodruhy, nebo by to sjel i poetický cyklista, jako já?:-0)
Jo, díky, skouknu, dnes už ne, jsem v depresi z filmu na čtart, co to bylo?? A hele seriál: Patrick Melrose (4/5). Tak ty jsi byl tady 2x?? No, to jsem nečekala, taková prdýlka světa a ocitne se tu Olomoučák! No to je pro Rychmburk pocta. Ta cesta pro cyklistu fakt není, jen začátek a konec, to mezi tím je drsné, ale já jsem tu kdysi cyklistu potkala hned zkraje, pod hradem za mostem a snažila jsem se ho odstavit s tím kolem někam jinam, ale že prý je připraven na všechno, smál se a pokračoval… ale kdoví jak to tam teď u Kutřína vypadá, staví se tam suchý poldr. Jezdíme kolem a všude haldy pokácených stromů, mám z toho strach.
A “žlutá je dobrá” je dobrá jitrnice.
To můžeš brát jako kompliment, protože jitrnicí nazýval panoramatickou fotografií náš asi nejlepší mistr oboru, Josef Sudek.
Ten je ale fotil ještě dřevěnou bednou z 19. století a navíc jen jednou rukou, když ta druhá mu hnila na Piavě.
Jó, to byli ještě páni umělci!
Dík za pochvalu, termín jitrnice neznám, Josef Sudek to je i pro mě obdivuhodná osobnost. Já mám pocit, že jich je už méně a méně, jak stárnou a umírají ti dříve narození. V tom s tebou souzním.
“Jó, to byli ještě páni umělci!”
Kruci, teď jsem se dopustil genderové nevyrovnanosti.
Tak samozřejmě byly i dámy, třeba Toyen.
A dnes třeba Zuzi :-))
Toyen… mám tady z páteční přílohy lidovek o ní článek. Zajímavé je, že měla vazbu na nedalekou Chrast, snad jsem se o tom už tady zmínila, asi se někdy stavím v chrasteckém muzeu, mám tam kamarádku knihovnici, a zeptám se zda se alespoň ví kde ta chatička jí vyzdobená stála. Kluci z Chrasti to neví.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_Heisler
Tak ještě jednou dík a přihodím pro radost ještě jedno žlutý políčko…