Malá princezna od Frances Hodgson Burnettové
Hle, romantický příběh jako vystřižený z časů Dickensova Davida Copperfielda. Ano, přesně tak se příběh této dívky ještě nedospělé, spíš dítěte, jedenáctileté Sáry, rozvíjí. Neznám autorku, ani knihu, sáhla jsem pro ni poslepu aniž bych se chtěla dopředu dovědět víc, alespoň se tedy podívám do tiráže, kdy byl poprvé tento příběh vydán… secesní ilustrace též napovídají, že mám co do činění s knihou starší než jsem já.. Ano, je to tak, kniha byla vydána v roce 1905 vNew Yorku a ilustrace jsou převzaty z vydání z let 1931 a 1938..
Kniha má 175 stran a přečetla jsem jí nadvakrát, včera jsem jí dočítala ještě po půlnoci, tak mne tato milá kniha zaujala. A na jejím konci jsem si pobrečela. Je velmi osvěžující přečíst si pohádkový příběh ze starých časů, kde je ostrou čarou odděleno dobro od zla a přes všechny nespravedlnosti a úklady nakonec dobro zvítězí. Ušlechtilost, schopnost obrazotvornosti, trpělivost, víra a přátelství pomáhají statečné Sáře přežít nejhorší dobu jejího života, která jakoby neměla nikdy skončit… Zázraky se však dějí… a nejen tehdy, i dnes!
Příběh Sáry autorky Frances Hodgson Burnettové (napsala i Malého lorda a Tajnou zahradu – nečetla jsem z nich ani jednu) byl několikrát zfilmován, naposledy v roce 1995 a patří mezi klasická díla dívčí literatury. Ilustrace Ethel Franklin Bettsové jsou převzaty z původního vydání.
Jů, to opravdu nezaškodí, jednou za čas.
Jestli to někde najdu, tak si to večer snad pustím. I když jsem konečně chtěla začít plést svetr a spočítat si daně … no uvidíme, kdo z koho!!
Film jsem neviděla, ale trochu se ho vidět i bojím, abych si nezkazila svoje představy. Kniha je tak krásná…
Já se filmu nebojím, toho z r.1995.
Ten starý se Shirley Temple jsem zřejmě viděla, na ten koukat určitě nebudu. Ten je velmi … dobový, řekněme.
Aha, já jsem nezkoumala ty staré, to je věc! Na to bych se také nekoukala, jestli shlédneš ten nový, tak mi řekni, snadno se z toho dá udělat kýč.