a už jsme zase doma, škoda.
Návštěva Novohradek se stala naší jarní a podzimní tradicí. Čekáme na dobrý počasí a hned vyrážíme. Doposud to šlo, ale jak bude dál se uvidí. Objekt bývalých kasáren, kde přebýváme má nového majitele a hlavně nájemce. Ta nová partička se nastěhovala den po nás a po třech týdnech máme jasno – pokud zde budou fungovat oni, budeme si hledat jiné zázemí. Nesedneme si.
Letošní jarní Novohradky byly odlišné než všechny naše dosavadní. Byly totiž ozvláštněné i jinými aktivitami než je tradiční chůze. Hlavně jsem z toho těžila já. Neměli jsme nic takového naplánovaného, ale shodou náhod jsme se ocitli na různých netypických místech a také jsme měli štěstí na milá setkávání s lidmi. Fakt, letos se nám vůbec nechtělo domů….
Obešli jsme pár našich oblíbených lokalit a tras, ale také navštívili den otevřených dveří firmy Hauser, přednášku o kapličkách Milana Koželuha, zkrášlovací salon v blanenské knihovně a také jsem ten proces dokončila objednáním se ke kadeřnici. V Kaplicích. Ukážu výsledek – před .. někde v lese a po – na pumpě. Inspirovala mě tapeta na toaletě, tak jsem to zmáčkla! Naštěstí! Jinak bych neměla důkaz. Pochybuji že se mi doma povede narušit ten můj rozcuchanej stereotyp.
Psala jsem si deníček a máme hafo fotek. Bylo krásné počasí, jen koncem pobytu se to trochu zvrtlo. Ale nepršelo, takže jsme doma neseděli. Dám několik náhodných fotek a začnu pěkně den po dni.
