návrat k prvnímu říjnovému víkendu. Nejdříve pátek.
Crytur (krystal Turnov), spol. s r. o. má letos kulaté jubileum a uspořádala pro externisty spřízněné krystaly, přírodními i umělými, oslavu. Velmi netradiční a sympatickou. Sestávala z pátečního semináře a následné exkurze do firmy CRYTUR. A v sobotu se jelo houfně na autobusový zájezd nazvaný Cesta do nitra Země – Za sopkami Českého ráje.
Na páteční seminář, konající se od 9.00 v Muzeu Českého ráje v Turnově, jsme dorazili až po obědě; Miloš měl svůj příspěvek načasován na 13.45. Před ním už hovořilo 12 odborníků a všichni o krystalech! Každý z nich měl na prezentaci pouhých 15 minut! Následovala 15 minutová přestávka na přípravu další rundy a osvěžení posluchačů v blízkém bufetu a zase repete. Mluvčího donutil omezený čas k maximálnímu pragmatismu, k čiré věcnosti a k oproštění se od nadbytečných slov. Velmi dobře vymyšleno. Jen tak se dá ve zdraví zvládnout ten maraton referátů. Ovšem je to pro všechny aktéry náročné na domácí přípravu. To vím od miláčka, díky jemuž jsem pozvání na tuto akci dostala.
Přednášelo se v překvapivém prostředí, v jakési aule, kde celou zadní stěnu “posluchárny” tvořil největší obraz, jaký byl kdy u nás namalován na plátno. Ano, už jste o něm slyšeli, stejně jako já, jenom jste ho neviděli. Jedná se o dílo Mikoláše Alše a kol. z roku 1885 Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou.
V galerii Muzea Českého ráje v Turnově je obraz vystaven od roku 1974, po důkladné restauraci a natrvalo. Dlužno říci, že to je galerie jednoho obrazu :).
Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou je plátno Mikoláše Alše a spolupracovníků, akademických malířů Vojtěcha Bartoňka, Karla Vítězslava Maška a Václava Jansy z roku 1895. Na obrazu je zachycen historický výjev popsaný v epické básni Královédvorského rukopisu o bitvě mezi markrabětem Siegfriedem von Meissen a českým feudálem Benešem, synem Heřmana, která se měla odehrát za vlády Přemysla Otakara I. na počátku 13. století a v které měli Češi slavně zvítězit.
Plátno je výjimečné svoji velikostí 10 × 8,5 m, která je řadí mezi největší světová plátna vůbec. Tato velikost ale přinesla obtíže s trvalým vystavením. Poté co bylo dílo vystaveno jako diorama na Národopisné výstavě československé v Praze, bylo opětovně vystaveno v roce 1908 u příležitosti souborné výstavy českých malířů, dále v letech 1925–1931 jako součást Krajinské výstavy v Turnově ve speciálně pro ně postaveném pavilonu.
Unaví-li posluchače prezentace, může se v tichosti kochat hrdinským výjevem, předcházejícím pozdějším, stejně heroickým, výkonům husitských bojovníků.
Utajeným překvapením semináře byla módní přehlídka klenotů s hádankou, zda při jejich výrobě byly použity umělé krystaly?
Miláček přednáší
Po semináři následovala prohlídka Muzea Českého ráje a návštěva tématické výstavy tamtéž a poté jsme se všichni přesunuli do CRYTUR na exkurzi. Z této části dne nemáme žádné dokumenty, jen jsme pozorovali. Cestou zpět, k autu zaparkovanému u muzea, nás doprovázela milá účastnice semináře, která nám nakonec nabídla ještě jednu naprosto nečekanou exkurzi, ale o té nechceme a ani nemůžeme blíže hovořit.
Pak už jen ubytování v hotelu Karel IV., večeře a vydatný spánek. Zítra nás čeká celodenní výlet.
Vzpomínám, jak mi kdysi před tímto plátnem říkal turnovský muzejní mineralog RNDr. Řídkošil, že obraz je i zábavným historickým přehledem vývoje bojových zbraní, počínaje sekeromlatem. Samopaly atd. však tvůrci ještě neznali.
Ano, je to zábavné, ale domnívám se, že romantičtí malíři zde spíš vyjádřili své představy než historickou skutečnost.
Jasně. Romantismus v umění sice měl už dávno odzvoněno, ale v duši každého dobrého umělce by měl být kus romantika, myslím si.