Říj 102021
Zemanovi jeblo.
Drželo ho jen očekávání a těšení se.. teď už je všechno v pytli, tak proč se dál snažit a mobilizovat churavý organismus…
Nemám z toho sama dobrý pocit a na zázraky nevěřím, i když v pátek se jeden uskutečnil.
Chystali jsme v týdnu se synem zesnulého smuteční proslov a jeho sestra (zesnulého) měla neočekávaně úraz, byla hospitalizována s několika zraněními včetně propíchnuté plíce. Měnila jsem proto větu o účasti sourozenců na obřadu, když tu HLE!! Sestra je z nemocnice doma a přijde! Řekli jsme si, zázraky se přeci dějí a měli jsme z toho při tom všem smutku radost… protože přišla.
Ale v našem společném případě v následujícím čtyřletí ve zvrat k lepšímu nevěřím, možná se to všechno jen dříve posere… howg.
No, s čím kdo zachází, tím taky schází… Vypadá to, že doplatil na chorobnou touhu svých nohsledů po udržení u moci.
Ano, a je to zřejmé čím dál víc, a četla jsem dokonce úvahu, že prezidenta odváželi s posmrtnou skvrnou na krku. Pořád čekám kdy to odmlží jeho doktor. je to podivné…
Tady už asi není co odmlžovat.
Touha po moci, mstivost, nenávist, fixlování (dokonce i s dodržováním Ústavy, na kterou přísahal), nulová sebereflexe..
Sklízí co zasel.
Ostudu, opovržení a lítost.
“Sklízí co zasel”
A to pořád zcela dobrovolně.
Kdyby “zaklepal na žíněnku”, mohl prohrát relativně s nějakou ctí.
Ale to divadlo, co předvádí, už je opravdová antická tragédie.
Saule, děkuji za tvůj názor, já už jsem z toho všeho hradního čurbesu otrávená jak šváb. Prezident a jeho svita by měli být svojí důstojností, svým vystupováním, přímostí a pravdivostí ostatním vzorem. A zatím… škoda slov. Dnes se k tomu divadýlku, koukala jsem před chvílí, přidala i manželka v zádech s dcerou… to jsme národ elit, jen co je pravda, jsme světu pro smích a není to jen kvůli téhle epizodě…
No, tak jsem si projel aktuální zprávy z politického dění a nakouknul, jestli už jsou zde ty slibované zážitky z léta.
Moc s tím neváhej, nebo mi z toho všeho jebne taky.
Na to člověk nemusí být prezident 🙂
Do pytle, do pytle, do pytle, každej den si to vyčítám … že nic… jsem z intelektuální formy a každej večír tak unavená, co to se mnou je?? Přičítám to tomu pochroumanýmu kolenu, je to každej den o cosik málo lepší, ale vleče se to. nemohu chodit na túry a jsem jako zvíře v kleci. Spím kolem 10 hodin a že bych byla plná energie a chuti do nového dne?? Ani náhodou. Já to zkusím, aspoň začnu…
Je to tam, urá…….