Tak jsme se ho konečně dočkali …

a jeli jsme si pro něho až na Moravu.

Ten koncept (nápis a podnadpis!) zde uchovávám už pořádně dlouho, tak už by se hodilo ho buď zlikvidovat nebo chrabře dodělat. Aby bylo čisto na stole a mohlo se blogovat na novinkách. Fotek zase jak naseto.. Nedávno nebo už dávno?? jsem luštila křížovku a v tajence se objevil citát na mě jak ušitý, Kampak jsem si ho zapsala?, jdu ho odněkud vylovit a vrátím se sem brzo. Mám totiž tip, kde by mohl ten cár papíru co byl tehdy zrovna po ruce, ležet a dost si věřím! Mám ho!!

Každý den dělejte jednu věc, která vás děsí. Roosevelt Eleanor ( – Tak urá a do toho! – blogování mě neděsí, ale na jaře je tolik práce venku a jaro je jen jednou v roce a příroda je nejkrásnější a nejvoňavější, znáte sami)

V půli března jsme vyrazili, miláček a já, do Hranic na letiště. M. se šel školit a já se těšila na dlouhou osamocenou procházku po městě. V Hranicích paráda! Přijeli jsme časně dopoledne a počasí bylo krásně slunečné. Měla jsem cca 5 hodin jen pro sebe a město a to si piště že jsem si je užila po všech stránkách. 3x kávička venku (náměstí, zámecká zahrada a kavárnička u Kauflandu) a kochání. A pak pro radost jeden krámek s módou na náměstí (pantaloon), výstava v synagoze a velká kontrolní procházka po známých místech a nakonec netradiční cestounecestou na letiště. Ale o tom napíšu zítra (viz heslo), i s fotkama.

Přijeli jsme domů a m. dva dny poté začal pokašlávat a posléze na dva dny zkolaboval. Svůj stav bagatelizoval, ale když jsem se do nachlup podobné situace dostala i já, zbystřila jsem. Šáhla do šuplíku pro domácí testy a hle! objevily se mi dvě čárky. Teprve po tomto důkazu se připojil i m. a nemlich to samé.. Hloupé bylo, že se tak stalo zrovna v období začátku jímání jarního elixíru – březové mízy.

První zápich jsme zvládli oba, pak dva dny já sama a když jsem poté na dva dny ulehla neschopna pohybu, obešel to miláček, kterému se ulevilo. Jenže jeho dobrý byl stav dočasný a musela jsem za ty dva dny nastoupit zase já. Není to jednoduché, každodenní cesta za mízou a zpět trvá pěšky cca 1,5-2 hodiny a trochu se to pronese… ale zvládla jsem ten skoro 14denní cyklus zabezpečit sama. Chodila jsem brzy ráno nebo později odpoledne, ke konci toku už přes den. Kdyby mi bylo líp, užívala bych si to o mnoho více, ale i tak… je to obohacující. Přestože neobjevuji nádherné a neznámé nové obzory, i tak se nenudím a bavím. Lidmi, situacemi, a víc vnímám ty drobné změny a detaily, které potkávám po každodenní cestě.

Jak jsem psala, ty dva kritické dny jsem jen ležela. Nějaký zánět trubice, naštěstí bez rýmy, a smrtelná únava. Dva dny jsem s malými přestávkami spala. Pak se mi ulevilo a stav se zlepšil natolik, že jsem s docela dobrou náladou chodila tu svou každodenní túru. Ale docela zdravá jsem nebyla. To ještě tak 2 týdny trvalo. Než se mi uvolnilo v krku a mohla jsem vykašlávat, než povolila horečka a vynulovala se únava a jako bonus mi zkraje na 4 dny odešel čich. Chuť ne. Ale dobrý.

To miláček dopadl hůře. pokašlává doteď a jak se říká že po vakcinaci se vy..rou všechny zapomenutý neduhy, tak jemu se to stalo po kovidu bez vakcinace. Oba jsme bez vakciny, ale já jsem tak či onak nebyla nikdy bez protilátek (hlavně krátkodobých). Myslela jsem si tedy, že se mě to netýká, ale… možná i proto jsem průběh nemoci měla docela zdárný. M. je tak asi 3 měsíce po ataku choroby a stále to je nic moc. Záda, klouby, zánět v koleni a hlavně nártu. Dlouho nemohl kloudně chodit, a vlastně doteď ta ohniska léčí a musí všechno pomalu a hlavně nic neuspěchat. Vrací se to, potvora, když se ten pohyb, ta tréninková dávka přežene. No, snad už bude líp, jak pravil klasik…

Pro radost 3 fotky. Jedna oslava jara a dvě hádanky. Jsem přesvědčena že díky nápovědě v textu to bude docela lehké. Fotky jsou na klik.

Dva kovidové dny v posteli ve mně probudily básníka. Asi jsem blouznila, protože to nestojí za mnoho, vlastně to stojí za nic :).

Do pytle, do pytle, abesme to nechytle… už je to, už je to, v Čechách máme zaseto. Kovide, kovide, kdo z nás dvou to přežije… atd.. jen tak, protože ostatní “verše” po zralé úvaze neobstojí.