očima padoucha nebo spravedlivého soudce? Rejžka
Již mnoho let jsem nadšeným fanouškem umělce Otakara Duška, dříve pouze medailéra, nyní i performera, designéra a dokumentaristy. Jeho nejnovějšího počinu Svíčka pro Toufara jsem se osobně nezúčastnila, ale těšila jsem se na přímý přenos akce díky unikátnímu technickému řešení firmy CESNET, která tento streem měla přenášet (údaj z webu CESNET). Nic více nic méně – autorem projektu je Otakar Dušek. CESNET to však posral, veřejně se neomluvil, a já ani nikdo jiný (údaje z chatu těch, kteří se stejně jako já těšili) z toho neměl skoro nic. Jen útržky…
Napsala jsem s jistými rozpaky autorovi o svém zážitku zprávu, kde jsem vyjádřila své rozladění.
“…..nevím zda máš nějaké ohlasy na včerejší přenos Svíčky pro Toufara, ale nefungovalo to jak by mělo. Přenos začal když už jsem to nečekala, nešlo se dívat souvisle, byly dlouhodobé výpadky (nepomáhalo moc ani přepínat z cesnetu na youtube) a nebylo skoro nic slyšet. Všechno se to spravilo teprve až když jsi vyrazil s žebříkem a pustili do toho doprovodnou hudbu (to celou akci tak nějak odlehčilo, nebo jak bych to řekla.).. Vlastně už chvíli předtím zesílili – jak pan Tůma preludoval (nemohu si odpustit, abych se nepodivovala nad kameramanovými záběry jeho nohou, jak šlape na pedály, byl jimi asi fascinován, ale pan Tůma měl “pracovní boty”, ne žádné lakýrky, a tak to poněkud vizuálně rušilo, bylo to spíše bizarní). Začátek sledovalo cca 100 osob, na konci kolem 50, asi to vzdali…
Oto, nejsem schopna ti k celé akci skoro nic zodpovědně říci, protože jsem viděla jen útržky. Proto se zdržím komentáře a počkám si na záznam. Ale mám neodbytný pocit, že to nebylo ze strany CESNETU kvalitně připraveno a vyzkoušeno.
Oto, mrzí mě, že Tvoje práce a památka Toufara byla tím přenosem tak nějak znehodnocena.”
Několik dní poté jsem s napětím čekala na mediální ohlasy Svíčky pro Toufara z pera těch, kteří se koncertu k uctění památky kněze Josefa Toufara zúčastnili in persona, ale první vlaštovky jsem se dočkala dnes, a byla to bomba!!! Padouch nebo hrdina Rejžek zastřílel od boku, ale už mu to moc nefunguje. Roky dštivé nenávisti vystřídala laskavá slova chvály a sebechvály, ale to by nebyl on aby si neohřál i svou polipolívčičku.
Z Rejžkova deníčku: Svíčka pro Toufara
K připomenutí úterního hanebného výročí jejich takzvaného Vítězného února, ale také jiných smutných jubilejních událostí souvisejících se zločinným režimem, jehož následovatelé v čele s estébákem Vojtěchem Filipem a sbírkou stalinistických exotů formátu Marty Semelové nebo Kateřiny Konečné beztrestně dřepí ve funkcích, se konala spousta výborných vzpomínkových akcí, pořadů a vystoupení.
Mimo jiné jsem si vybral neopakovatelný večer Svíčka pro Toufara a bez přehánění zažil jednu z nejbáječnějších a nejdojemnějších chvil života. V Borůvkově sanatoriu v Legerově ulici, kde právě před sedmdesáti lety zemřel komunisty umučený čihošťský farář, se odehrál zcela mimořádný počin společnosti CESNET. Byl to audiovizuální koncert, kde po promítnutí dokumentu o Josefu Toufarovi a společné modlitbě zazněla skladba Elegie Toufarova kříže Zdeňka Poláška a Antonína Šrajera, kterou zahráli vzájemně propojení hudebníci v kostelech svaté Ludmily, svatého Štěpána, svatého Ignáce a svaté Kateřiny Alexandrijské. Varhaníka Jaroslava Tůmu krásně doprovodila pěvkyně Michaela Gemrotová. V nevlídné deštivé noci pak spousta skvělých a též mladých návštěvníků vyšla před dům – hřáli jsme se voskovými plamínky, známí či neznámí, výborně jsme si popovídali. Toufarova, ale též Palachova a Zajícova památka a odkazy na život v pravdě stále žijí. Takže mýlil ses, drahý kamaráde, Karle Kryle, s těmito lidmi po boku nikdy nebudeme rýt držkou v zemi.
Více na https://www.e15.cz/nazory/z-rejzkova-denicku-svicka-pro-toufara-1367203
Tento pro mne manipulativní článek je pro mě důkazem, že držkou v zemi ryjeme jako málokdy v historii. Přihřívání ideologické polívčičky, nedůstojné kopání do politické mrtvoly, absolutní vyloučení autora, duchovního otce a organizátora tohoto projektu – Otakara Duška, to by se prostě v seriózní společnosti vyskytnout nemělo. A ještě si brát za svědka “kamaráda” Kryla. Rejžku, Rejžku, šelmo ryšavá, tos prostě posral…
V té souvislosti jsem si vzpomněla na jeden citát … „Největší pochvalou je pro mne, když když mě urazí blb“ (Stanislav Lec PL). I když ta pochvala je jen v zastoupení. Pochválen byl CESNET, který z mého vzdáleného pohledu posral co se dalo a Ota Dušek mu nestál ani za zmínku.
Zájem o osud faráře Josefa Toufara je u Otakara Duška dlouhodobý, a právě proto je Rejžkovo záměrné opomenutí jeho autorství zarážející a potupné. A nepřiznané.
Rejžek je člověk mně velice odporný již dlouhou dobu. Je to takové ztělesnění plebejské blbozávisti. V jedné místnosti bych s ním nebyl.
Rejžek je zlý a chybí mu alespoň špetka pokory a sebereflexe, a na tom staví svou kariéru. Vložila jsem ještě do textu naši výměnu…
Rejžek je furt zltej, “drzá osobo” 🙂
Díky za ohlas. …..zdraví do OL zbabělá nána bez identity!