Led 142024
 

každá změna vítána!

Na čtvrtek jsme si naplánovali výjezdní den. Ráno se musí před sedmou, abychom dorazili na kožní (cesta cca 30 min autem) před osmou. To je doba vypalování bradavic a podobných zásahů, u kterých nemusí asistovat lékař. Mám na každé plosce jednu bradavici a dlouhodobě se mi nedaří s nimi zatočit. Tak jsem to domácí léčení vzdala a ve čtvrtek jsem už potřetí v sesterně odhalila nohy a sestřička vypalovala. Je to běh na dlouhou trať. Zatím se nic neděje a mým jediným úkolem je ozvat se, že už to pálí a je čas skončit. Při první návštěvě mě doktor zaskočil informací, že mám na plosce plíseň a tak jsem vyfasovala u Maxe Micenal. Jsem přírodní typ, vyhýbám se chemii co mi má vylepšit existenci, a tak, když něco polknu nebo se namažu, reakce na sebe nenechá dlouho čekat. Buď tak nebo jinak. Tentokrát to ale bylo příjemné. Hned napoprvé mi po namazání ty jemné šupinky nafurt zmizely.

Tak, ve čtvrtek jsem tedy usedla na bílém kanapi, sundala boty a ponožky, sestřička dřepla a nasadila vypalovací nástroj. Po zakončení se mi dostalo naprosto nečekané odměny. Sestřička mi nadšeně pochválila “moje krásný nohy”. Teda ty nohy dole, pod kotníky, ne celé… Takových dobře upravených je prý málo a ještě dodala jisté příměry, kterými se už chlubit nebudu, to už nejde. … Řeknu vám, že mě potěšila. Protože s nohama si dávám práci a ještě to nikdo neocenil. Až teď. A to se počítá, jak říkala Evi z bloguje.

Vrátili jsme se domů, ale dlouho jsme se tam neohřáli. Zavolala jsem do Trpišova, do restaurace Obora, jestli můžeme dnes přijet na ty jejich zvěřinové hody. Dnes by to šlo, říkali, bylo před jedenáctou a byl čtvrtek. Na víkend je prý obsazeno. Ani jsme nesnídali a nechali si na ty dobroty prázdný žaludky.

Seděli jsme sami ve velké dřevěné retro místnosti, tanečním sále hádám, vedle výčepu, a užívali si to. Dali jsme si vývar s játrovou rýží – byl dobrej, mastnější a ochucený tak akorát, játrová rýže měla dobrou velikost, nebylo co hanět. Miláček říkal, jako ode mně.

Jako hlavní si objednal zvěřinové řízečky s vařeným bramborem a oblohou a já zvěřinovou masovou směs s grilovanou zeleninou, hříbky a feferonkou s hranolky. A hnědou omáčkou. No, to jsme si dávali do nosu.., a vůbec jsme nespěchali. A jak říkám: …nebylo to dobré, ale! vynikající.

A do třetice.. dojeli jsme domů a jak sundávám boty, bundu a hned poté náušnice, zhrozím se. Jedna chybí a byly to zrovna moje oblíbené vánoční koule, nosím je jen v zimě před a po vánocích. Jsem z toho smutná jako želva. Mohla jsem ji vytratit kdekoli kde jsem si sundávala bundu anebo si jen tak prohrábla vlasy, jak to my holky děláme. Ještě to zkouším venku u branky jednou se mi náhodou poštěstilo tam jednu ztracenou najít.. Teď ale ne. Ani v předsíni ani jinde. Ani v kapuci u bundy. Když už jsem to vzdala a přetáhla si přes hlavu volnej dvojitej rolák, že si vezmu mikinu, strnu a hned se rozzářím. Je to zcela nepochopitelné, a tak to beru jako velký dar. Náušnice si to trůní, potvůrka, mezi ňadry, nahoře, jak se jí to podařilo se tam tak trochu vejít vůbec netuším, ale JE TAM. Samozřejmě ten silikonovej váleček je fuč. Jinak by se tam mrška nedostala. Taková příhoda se šťastným koncem se často nestává. Děkuju. zuzi

A abych se zase tak moc nenadouvala, tak víkend na který jsem se tak těšila, skončil neslavně. Jsem z těch domácích vztahů zase jak spráskanej pes. A jak připomíná Barča, jaký si to uděláme, takový to budeme mít. Ale to musím bejt na všechno do pytle sama??

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient