risknete to???
Už dlouho ta fotka trpělivě čeká na ploše na svoji příležitost. Je to sice růžová pomazánka, ale její chuť není vůbec nějaká jemná, zdrženlivá, sentimentální ba ani dětinská, ta chuť je spíše divočejší a taková, že podle mě nesnese vedle sebe kromě pořádného dřevorubeckého chleba ani žádnou jinou na ni navršenou delikatesu. Je pěkně výrazná sama o sobě a vymyslela jsem si ji já sama. A časem ji obměňuji a zase se vracím k základní verzi a posledním vylepšením je ta růžová barva.
Vyrábím ji asi jeden rok a miluje ji i m.. Neptá se co obsahuje, prostě mu chutná. A já už ani jinou pomazánku nedělám. Nejdřív byla z nouze ctnost a hle! nyní už suroviny na ni cíleně nakupuji a když ji dělám, musí jí být pořádný ranec! Plná dózička.
Žádný přesný návod nemám, ale prozradím vám suroviny a sami si ji vyzkoušejte a upravte množství podle sebe.
Základem je salám lovečák a aromatický sýr co mám po ruce – dávám přednost Kolibě, když je doma brynza, přidám i brynzu, aby to mělo takové bačovské grády. Lovečák nastrouhám na větších okách, Kolibu na menších, a stejně tak i česnek, česneku tak akorát, nemusíte šetřit ani to přehánět. Dále nakrájím nadrobno cibuli (mám ráda červenou) a suroviny spojím pomazánkovým máslem bez příchutě z Chocně (to je nejlepší, používají v COOPU tajně i obchodní značku RANKO), pro zjemnění i trochu tatarky nebo majolky (mám ráda Vitanu a novou lídlovskou v barevných pytlíkách po 100 g) a na závěr si někde bokem nastrouhám pečenou červenou řepu také najemno a přidám opatrně do pomazánky spolu s nasekanou pažitkou. Opatrně proto, aby pomazánka příliš nezřídla. V tom případě přidávám pomazánkové máslo. Toho je v pomazánce nejvíc. A je to. Ochutnám a případně přisolím nebo jemně opepřím.
Chtěla bych se přiznat k jedné své vášni. Miluji pečenou červenou řepu a je o hodně chutnější než když ji uvaříte s různými koriandry, pepři, novým kořením, fenyklem apod. Neznáte to? Já to kdysi někde naštudovala a od té doby jsem řepovej závislák. Je to strašně jednoduché. Troubu nastavím na 200° C a horkovzduch, do pekáče s víkem dám jen tak bez ničeho několik řep a hodinu se o nic nestarám. Nebojte se toho. Žádné koření, žádný pečící papír, žádné zvlhčení. Prostě tu řepu do pekáče šoupnete a na hodinu na ni zapomenete. Pak troubu vypnete a nespěchejte, hezky ji nechte jen tak dojít asi 20-30 minut. A je hotovo. Krásně se loupe a chutná božsky bez jakékoli další aromatizace. A divte se nebo ne – v pekáči se nepřipeče. Jím ji teplou, studenou, jen tak nebo k něčemu jako přílohu a mohu se po ni utlouct. Bez řepy ani ránu!
Tak jak… zkusíte to? Jdete do toho se mnou? Držím vám palce a věřím že to dokážete i bez přesného návodu. Žádný nemám – je to prostě alchymie! A pochlubte se třeba i fotkou na zuzi58@seznam.cz. A já to sem šoupnu. A napište do komentů jak jste tvořili a jak jste si pochutnali. Dík!
Zuzi, děkuju za recept na pečenou řepu, určitě vyzkouším, řepu miluju na všechny způsoby.
A poslala jsem ti mail, měj se krásně. 🙂
jojo, bez řepy ani ránu, každej den ji musím mít, ta pečená se neznechutí. Ale prý je v tom nějaký rutin nebo co a neměla bych to tak do sebe ládovat, mi řekl … kdosi, ale ještě jsem to nezkoumala a konzumuju dál…
Zuzi, pečená řepa vyzkoušeno, vynikající.
Dostala jsem tři středně velké řepy od kamarádky, šoupla je do zapékací skleněné misky s víkem a vyhřála troubu na 200 st a horkovzduch na hodinu a půl a další půl hodiny je nechala dojít ve vypnuté troubě. Skutečně se nepřipekly – mírně vychladlé akorát tak na jídlo – super. ideální recept pro líné kuchařky 🙂
Barčo, super, mám v troubě právě 4 ks a už se nemůžu dočkat, jednu určitě sním ještě dnes jen tak na chuť a zítra udělám pomazánku. Jsem ráda, že ti to funguje :)))))!!!!