Bře 012014
 

Jo, Brno má kuráž a nesere se s tím!

Zase jsem skoro nespala… A tak jsem myslela na tu včerejší brněnskou Tečku, až jsem nakonec usnula. Ale probudila jsem se s myšlenkou na ni. Tak to ve mně hárá! A nepotřebuju k tomu jaro. Stačí Vítrholc!

Kolikrát jsem si říkala, že tu už všechno bylo a co musí přijít, aby mě něco  překvapilo, pobavilo a nadchlo zároveň.  Co nadchlo, ohromilo. A přišlo to včera. Zážitek srovnatelný s výsadkem mimozemšťanů nebo objevem štikovské vyhlídky! Vítrtholc. Někdy je dobré se připravit a jindy zas nic nevědět. To se pak emoce vzedmou silou nevídanou. Jako včera.

Doba začátku včerejší Tečky z Brna mne nechala chladnou. Že by mne brněnští básníci probrali a já se rozhodla strávit s nimi příští dvě hodiny jsem nepředpokládala. Nikdy jsem o nich neslyšela. Ale zvědavost mi nedala.

Vsuvka: Svého času jsem četla blog básnířky Zory Šimůnkové, kde se vyskytovala i její kamarádka, amatérská literátka z chrudimské knihovny. Byly volné, už jsou obě vdané. Kolem Zory se vytvořil okruh příznivců-básníků, kteří se periodicky scházeli a přesvědčovali sami sebe o svoji významnosti. Tak mi to tehdy přišlo. A tak jsem si představovala i spolek včerejší Tečky. Nikdy jsem nenarazila ani na jedno z avizovaných jmen a názvů skupin.

Riskla jsem to a bednu oživila. Mám momentálně spaní hned naproti, tak proč u toho neusnout. Zrovna se sbírali ze svých stříbrných pytlů ve studiu nějací starší pánové, že budou hrát. Říkají si Vítrholc. Neočekávala jsem naprosto nic, jen nudu v Brně.  Chyba,  a o to větší údiv.  Od prvních taktů jsem zavětřila a neušel mi už ani jeden tón, ani jedna věta. Ti básníci v letech hráli a deklamovali jak o život. Spadla mi čelist. Bylo to stokrát lepší než sterilní Černého Lake Malawi! Jak to, že je neznám, když je to tak skvělé! Mělo to elektronické koule srovnatelné se skupinou WWW, kterou obdivuju a miluju.  Jen to bylo o fous květnatější. A to měl vrchol teprve přijít, na závěr zahlásili kultovní Harley!

Harley nezklamal, ostatně  žádný z jejich kousků mne nenechal chladným. A když už jsem myslela, že zvuk jejich kapely mám dost naposlouchaný, vytáhli píseň Žába Kowolowského! Ano, v písních i v celém pořadu se vyskytovala zase sprostá slova, ale zde nezněla vulgárně, protože byla prezentována důstojně a samozřejmě. Měla zde své místo a svou váhu. Nebyla to žádná senzace, které bychom se mohli uchichtávat.  Zkrátka není prdel jako prdel.  ….A ta krásná videa, udělána s láskou.  Už se ničemu nedivím.  Kdo je dobrej, je dobrej skoro ve všem. A přitahuje další, co do TOHO jdou s ním.

Postupně jsem se v celém spolku původně brněnských, nyní globalizací rozprášených, básníků a jejich koordinátorů, orientovala.A mně neznámá jména získávala tvar a smysl. LP Fish, Tomáš Přidal, Karel Škrabal. A jiní..

Nezklamala ani slovenská delegace básníků, v čele s vedoucím Vlado Šimkem. Přivezl s sebou dvě neotřelé básnířky , laureátky – Mirku Ábelovou a Ivonu Pekárkovou. Jedna byla blondýna, druhá bruneta. Obě recitovaly. Blondýna byla ostřejší a zlobila;  dělala sprostá gesta a Škrabalovi řekla vole. Bruneta se vinula k Šimkovi, asi spolu něco mají. Jo, a všechny dámy ve studiu byly v černém, asi to je známka alternativy.

Díky vzdávám tentokrát skvělému Jiřímu Havelkovi , ke kterému byla nasazena neznámá a přece povědomá příjemná a kultivovaná dáma.  Až dodatečně jsem identifikovala  paní  Adélu z Čokovoka. Kdo by to řek.  Znám ji jen z médií a na fotkách vypadala vždy jako urvaná z řetězu, v příšerných hadrech  ze sekáče.  Stylu Čokovoko však zůstala mnoho dlužná, nejen vizuálně :).  Ostatně není divu.  Brňáci musí brzdit. Však tato Tečka byla naprosto úžasná. A mám Brňáky v čím dál větší úctě. Že se nezalekli a jedou dál.  Žádná nuda, překvapení a kvalita. Všechny složky pořadu byly OK. Přiměřené, soudržné a hlavně jsme se dobře bavili.  Jako za starýho “Anděla”.

Nepotřebuji vysoké a ztěží srozumitelné umění, chci mít z kulturních zážitků radost.  Jen nesmím mít pocit, že mne někdo vykutálený tahá za nohu.

Takže, BRNO, díky za Tečku a Vítrholc. Je to bomba.

Pozn.  V Tečce se ukázaly i další spřízněné kapely podobného ražení jako Vítrholc, které nezmiňuji, ale byly stejně skvělé jako oni. Věřím, že tahle tečka na webu bude a přimlouvám se za ni. Starší a pokročilejší ukázali mladejm, jak se má hudba dělat. Taková co posluchače nemá za vola. A to ještě není konec.  Máme se na co těšit. Svým fanouškům Vítrholc vzkazují, že “textů mají plnou prdel”.

Odkazy:

http://www.vitrholc.com/

http://prigl.cz/brnaci/extra-dlouhy-rozhovor-s-vitrholc/

a podivuhodné osvětově-kulturní stránky z Brna

Vítrholc – Pomalu:   Nahráno 3. 02. 2008

iKanias, Škrabal, Pohořelský, Škvarna, Čech, Kowolowski, Možný

 

Vítrholc – Žába Kowolowského: Nahráno 25. 12. 2010

hrají – Vítrholc + T.Fröhlich + V.Čech, hudba – J.Škvarna, text – T.Přidal

 

Vítrholc – Ruce pryč od Adamova:   Zveřejněno 4. 12. 2013

Hudba SassBass a iKanias a Vítrholc, text Karel Škrabal, video Juanito Mendéz

 Posted by at 11.46

  One Response to “Vysloví-li starší seriózní muž slovo prdel s vážnou tváří, má to svou váhu”

  1. […] O Tečce páteční noci s Vítrholcem píšu zde […]

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient