4. den / 28. 4. 2018
Záznam z cestovního deníčku 4. dne:
Pokračovali jsme po slušné asfaltce cca 1,5 km do již neexistující vesnice Regietow Wyzny. V mapě jsme měli zaevidován hřbitov, který po ní zbyl. Až sloupek se směrovkou nás upozornil, že vojenský hřbitov je na jiném místě. Našli jsme ho pomocí značek a mapky v knize Matúše Dully. Cesta stoupala po okraji lesa podél potůčku tekoucím z hory v hluboké rýze, s krásnými výhledy na protilehlé zalesněné kopce se všemi odstíny zeleni. Byli jsme stejně jako na Rotundě překvapeni, že hřbitov byl kompletně rekonstruován. Situován je v prudkém svahu podélně po spádnici. Převýšení od silnice, kde jsme parkovali, bylo 150 m. Po prohlídce jsme zkusili pokračovat dál po cestě z Kwiatoň do Blechnarky a Wysowy. Pár set metrů byla ještě asfaltka, která přešla v úzkou kamenitou cestu. K uvedenému cíli nám zbývalo 8 km. Projeli jsme brodem (životní zážitek), ale ani to nám nebylo nic platné. Silnice označená jako cyklostezka byla nesjízdná. Vrátili jsme se do Uscie Gorlickie a objeli zalesněný kopec na Wysowa – Zdroj ke hřbitovu Wysowa 50.
Jenom popojedeme a kdybych nebyla bdělá, měli bychom problém. Zaměřili jsme v navigaci místo vojenského hřbitova civilní. Naštěstí jsem zaznamenala u cesty známý terčík na tyči!
Jdeme vzhůru, pozvolným svahem Jaworzynky, podél potoka k lesu. Na horním okraji louky objevujeme v pobřežní vegetaci zašitou známou černobílou značku. Uhýbáme doleva a širší lesní cestou pokračujeme k místu, odkud poprvé zahlédneme přes stromy náš cíl – Regetów Wyżny [48.].
Připraveni na vše, ale spíš na to horší, žasneme! Znovu se v duchu vracím do těch míst, do té chvíle, a vybavuji si pocit absolutního štěstí bez výhrad, který jsem tenkrát prožívala Jsem ráda, že jsem schopna se po těch letech bídného pozemského života radovat jak malé děcko. Teď a zde nic jiného neexistuje, jen ten hřbitov a já.
Pohled směřuje od hřbitovní brány svahem nahoru, ke hřbitovní dominantě – lidovému oltáři v přírodě, který má svou krásu ve vlídné pozvolné horizontální lilii a je zapracován do kamenné hřbitovní zdi. Imituje kapličku, má pouze přední stěnu. V této této části je hřbitovní plot kamenný. Dvě delší strany obdélníkové dispozice hřbitova se vstupní částí lemuje klasický plaňkový plot, který drží 12 kamenných sloupků s šindelovou stříškou a dřevěným křížkem (dtto Wirchne a Konieczna Beskidek). Tyto sloupky – spolu s kamennou bránou dotvářejí charakter a atmosféru hřbitova.
Půdorys hřbitova převzat z knihy-průvodce Matúše Dully, vpravo původní nákres z krakowského archivu (zdroj http://www.sekowa.info/index.php?go=17&id1=31&ido=195)
Všimněte si drobných odlišností od skutečnosti (počet kamenných sloupků), ale jinak na běžný pohled vše sedí. Prováděcí, technický plán je prost podrobností.
Rozloha hřbitova činí 418 m², ve 4 masových a 7 individuálních hrobech bylo pohřbeno 210 vojáků: 136 ruských (nikoho neznáme jménem) a 74 rakousko-uherských (identifikováno 35 vojáků)
Grafická předloha hřbitova (zdroj http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/
Autor webu Mirosław Łopata upozorňuje na kamennou zeď obepínající hřbitov (viz předchozí kresba Adolfa Kašpara?), ve skutečnosti bylo od ní na třech stranách upuštěno. (foto z léta roku 1918 převzato z webu http://www.sekowa.info/index.php?go=17&id1=31&ido=195). Pro zajímavost uvádím i fotku předchozího pohřebiště.
Fotografie z léta roku 1916 převzata z webu http://www.sekowa.info/index.php?go=17&id1=31&ido=195. Místo pohřebiště je shodné s místem zbudování hřbitova Regetów Wyżny [48.]. A jako u jiných hřbitovů i zde je důkaz, že karpatské svahy nebyly v době Velké války zalesněné tak masivně jako dnes.
Já vím, mohla bych sem vysadit pouze fotky hřbitovů spatřených a nechat vás kochat se jejich krásou ať už skutečnou nebo časem trochu vyvanulou, ale stále působivou svým umístěním v krajině a osobností geniálního Dušana Jurkoviče, jehož unikátní koncept karpatských hřbitovů se stal prostředníkem mezi mrtvými vojáky a dalšími generacemi nás živých. Ale mně to nedá a hledám i další informace a souvislosti. Ne tak systematicky a do hloubky jako Matúš Dulla nebo Miroslaw Lopata, ale nechci zůstat jen u těch fotek…
Také u tohoto hřbitova, který nalezl v roce 1999 Matúš Dulla v troskách a oznámkoval ho čtyřkou (strupnice jako ve škole), se rozsáhlá rekonstrukce (2004-2014) povedla a je zcela v souladu s původním vzhledem.
Vstupní branka je variací branky Jurkovičovy vily v Brně
Vstupní brána a dva kamenné sloupky
Nová informační tabule nás potěšila. Informace o hřbitově doplňuje mapa dokumentující bojiště koncem měsíce března roku 1915.
Hřbitov byl vybudován v letech 1916 až 1918 podle projektu známého slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Je v něm pohřbeno 74 vojáků rakousko-uherské armády a 136 vojáků ruské armády. Jen 35 jich bylo identifikováno. Z nich 31 bylo z Tyrolského 3. střeleckého pluku a 4 z Štýrského 87. pěšího pluku.
Tito vojáci padli 27. a 28. března 1915 a také 3. – 5. dubna 1915. Boje probíhaly v těžkých zimních podmínkách ve sněhové pokrývce dosahující 1 metru. V nich 3. střelecký pluk útočil ze směru od vsi Hańczowa přes hory Skałka (821 m.n.m.) a Kozie Żebro (853 m.n.m.) na 49. pěší divizi Ruské armády bránící se na hoře Jaworzynka. Mnoho jeho vojáků zahynulo na horských hřebenech nad Regietowem v kulometné a dělostřelecké palbě ruské armády. Uvedený 87. pěší pluk bojoval na jižní části fronty v prostoru Jaworzynky.
Závažně poškozený hřbitov byl přebudován podle původních plánů v letech 2004 až 2014. K tomu byly využity i finanční zdroje rakouského Černého kříže.
Vlast nezapomněla na své padlé syny!
Rakouský Černý kříž
Centrální památník s poselstvím na dvou deskách v němčině , pod nimi kamenné lavičky.
Oslavujte boha – ze stavebních kamenů našich životů, z nichž každý je tak nicotný // vybudoval vlasti pomník vítězství a slávy.
Neobvyklá kombinace kamene a dřeva v lidovém duchu se špetkou secese. Na rozdíl od náhrobních křížů zde chybí motiv ruského patriarchálního kříže.
Kamenná lavička pro poutníka, nad ní kamenná deska s vyrytým poselstvím
Dva kříže, dva masové hroby. Kříž latinský a patriarchální. Kříže jsou dřevěné, zdobné, ctí původní provedení.
Vlevo je pochováno 79 neznámých ruských vojáků, vpravo vojáci rakousko -uherští.
Pohled zpoza masových hrobů směrem ke vchodu, ve třetím masovém hrobě – níže proti vchodové bráně – leží 57 neznámých ruských vojáků.
Čtvrtý hromadný hrob je druhý zleva. Jsou tam pochování dva rakousko-uherští vojáci známí svým jménem.
Čtyři individuální hroby vlevo od vchodu
Výhled do krajiny zakrývají vzrostlé stromy
Detail kamenných sloupků s trojitou šindelovou stříškou
Panorama protějších karpatských svahů
Cesta zpět. V údolí u cesty nový betonový sloupek a naše autíčko.
Protější svah hýří všemi barvami jarní zeleně. Prostě krása.
Jsme dole a rozhodujeme se vyzkoušet kratší cestu za posledními dvěma hřbitovy v této lokalitě – Wysowa a Blechnarka. Neprošli jsme, přestože jsme riskli se staženým zadkem projet brodem, a tak se pokorně vracíme a bereme to oklikou. Tentokrát nás cyklostezka zklamala!
Fotky na rajčeti: https://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Regetow_Wyzny_48._-_Jurkovicovy_hrbitovy_v_zapadni_Halici
a nezkomprimované fotky si můžete vychutnat zde: https://www.zonerama.com/521125003/Album/5366680
Prameny:
Matúš Dulla: Vojenské cintoríny v západnej Haliči: Dušan Jurkovič 1916/1917 (ISBN 80-88675-80-4)
http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/
http://www.sekowa.info/index.php?go=17&id1=31&ido=195
https://pl.wikipedia.org/wiki/Cmentarz_wojenny_nr_48_–_Regetów_Wyżny
http://www.rowery.olsztyn.pl/wiki/miejsca/1914/malopolskie/regetow_wyzny – fotky z opravy hřbitova!!!!!!!