prý jeden z nejkrásnějších na světě, a já jsem pro!
Solná komora (Salzkammergut) nabízí bezpočet míst, která stojí za návštěvu. Jedním z nich je dozajista i proslulé lázeňské letovisko Bad Ischl. Ne náhodou si jej za své letní sídlo vybral sám císař František Josef I. A další jméno spojené s tímto nevelkým (cca 15 tisíc obyvatel), ale velmi příjemným a malebným městem je Franz Lehár, operetní skladatel světového formátu! Možná jste nikdy žádnou jeho operetu neslyšeli, ale dám krk za to, že jakmile zazní některá z jeho nejznámnějších operetních melodií, určitě ji budete mít někde v podvědomí zarytou a budete si ji automaticky pobrukovat společně s „originálem“. Ty jeho árie jsou totiž pěkně chytlavé!
K procházce v Bad Ischlu a fotografiím snad zítra, dnes se podíváme na ten išlský hřbitov, o kterém prohlásil rakouský židovský novinář a spisovatel Hilde Spiel, kterého sice neznám, ale s ním souhlasím, že je skoro tím nejkrásnějším hřbitovem na světě. Ano, je malý, ale líbezný!
Našli jsme ho snadno, v Ischlu není nikam příliš daleko, a ostatně známé hnědé ukazatele, zřejmě znormalizované v celé EU, by nás k němu bez potíží zavedly i bez plánku města.
Hned po vstupu jsem oněmněla nadšením a jen jsem vydechla. Ach ta krása! Dlužno říci, že jsem si předem o hřbitově nic nezjišťovala a tak jsem nebyla na nic připravena. Je to na něco dobré a na něco ne. Každopádně první dojem z dosud neviděného byl velmi silný. Nechala jsem se unášet svým výtvarným citem a vůbec nehledala hroby známých osobností. A tak jsem prosím přišla i o hrob výše jmenovaného Lehára nebo Agnes, císařské vnučky. Zato jsme objevili náhrobky jiné, jistě stejně krásné, ale méně důležité pro historii.
Hřbitovem jsme se netoulali celé odpoledne, a tak jsme ho vlastně ani neprošli celý. To co jsme viděli nám pro ten „dnešní den“ stačilo, vždyť zde určitě nejsme naposledy!
Vstup na hřbitov.
Išlský hřbitov je opticky malý, přesto se zde nachází 3200 hrobů, 180 krypt a 130 urnových hrobů, což je číslo překvapující. Ano, není největší, ale možná nejkrásnější na světě.
Ještě blíže k ústřednímu kříži
Obě podélné strany hřbitova lemují krytá „stání“ nebo spíš poležení, zde jsou ty krypty!
Na velmi čestném místě, hned za vchodem vlevo, mne zaujala tato hrobka s plastikou, Eugen Burian… více objevíte na rajčeti – v galerii hřbitova, odkaz na konci textu
Jeden z celkových pohledů na hřbitov; za zmínku stojí, že letos opravdu „letí“ voskovky
Pohled od vchodu doprava, ten zelený ostrůvek se třemi náhrobky je symbolický hrob jmenovitě věnovaný těm, co se nevrátili z první a druhé světové války. Zvláštní také je, že hned vedle hřbitova stojí nájemní dům a z otevřených oken zaznívá hovor a zvuk televize… Podívejte se na další fotku..
Málo místa, na dům (dlužno podotknout, že fasáda barevně s hřbitovem ladí) jsou doslova „nalepeny“ urnové schránky.
Pohled za centrálním křížem směrem k zalesněným kopcům v okolí města
Obdobný pohled přes hřbitov do dáli
Výtvarně zajímavý náhrobek
Krása. Miloš podotýká, že zde je pohřben člověk stejného jména jako v předchozím rovu, na který jsem ho předtím upozornila. Má pravdu! A také styl je shodný, určitě je také autor náhrobku shodný.
Pravá strana hřbitova s frontou krypt
Náhrobek rodiny Berkovits. Suchý květ a spousta berušek…
Pěkná bylinná kompozice
Mohyla
Hromadný hrob dětí, které se nanarodily živé
Detail náhrobku
Dramatický záběr 1.
Dramatický záběr 2.; nemohu si vybrat, který se mi více líbí, oba jsou hezké, tak je tu máte na závěr.
Odkaz, kde naleznete jména významných osobností (současně živé odkazy) pochovaných na zdejším hřbitově. Mimochodem .. své místo tu má i Hilde Spiel (1911-1990), jež prohlásil, že tento hřbitov je možná, či podle něj určitě, tím nejkrásnějším na světě.
