3. den / 27. 4. 2018
Klikni na mapu a dostaneš se do reálu
Druhý den, druhá trasa. Před námi Jurkovičovy hřbitovy Lipna 45 (bod 4) a Radocyna 43 (cíl). Oba jsou situovány v zalesněných karpatských údolích, poblíž dnes již neexistujících kostelů a k nim přiléhajících hřbitovů. V době jejich vzniku se zde nacházely údolní vesnice shodného jména založené na podélném systému, jejichž osou byl potok a shodným směrem ubíhající komunikace. Dnes po původním osídlení není ani stopy, jen občas se objeví boží muka, která zůstala po akci Wisla (1947) ušetřena.
Nacházíme se v místě startu, u lemkovského kostela v obci Konieczna, a nevíme v jakém pořadí hřbitovy navštívíme. Po rozhovoru s přátelským a vstřícným vesničanem, mířícím přes silnici na pole, máme jasno. Nevíme sice proč, ale máme jet tou delší trasou. Vyrážíme tedy na dobrodružnou „nekonečnou“ cestou lesem, při které nás vzrušením šimrá v břiše, s dychtivostí malých dětí se těšíme co nás čeká za další zatáčkou a zpíváme si Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína…….
Periferním zrakem jsme zaznamenali poblíž indicie Matúše Dully – cesty vedoucí přes mostek – známou černobílou značku, ale už jsme v té chvíli nedokázali rozumně zaparkovat. Pokračovali jsme dál, protože se budeme stejnou cestou vracet a už si dáme pozor.
Vyjíždíme z lesa a otvírá se před námi výhled na krásné polodivoké karpatské údolí. Bohužel díky včerejšímu celodennímu dešti náš postup zastavila obrovská kaluž, jejíž hloubku jsme si netroufali odhadnout. Nezbylo než couvat několik desítek metrů zpět a jak to půjde, šikovně zaparkovat. Dále jsme pokračovali pěšky podle dalších rad Matúše Dully a mapy a hřbitov se nám nakonec nabídl sám. Jako všechny předchozí i následující dnešního dne byl umístěn ve svahu vedle bývalého vesnického hřbitova (nebo poblíž – v případě Długie).
Vojenský hřbitov č. 43 v Radocyně se nachází u silnice vedoucí bývalou vesnicí stejného jména (kostel stál o 200 m dál). Rozkládá se na ploše cca 288 m² a je založen na pravoúhlém obdélníkovém půdorysu.
V době své rekonstrukce (1995 Loveckým svazem „DZIK“ v Gorlicích) byl obklopen jednoduchým dřevěným plotem obdobným jako v Czarne. Dnes už z plotu, jehož vzhled stejně neodpovídal původnímu, včetně chybějící branky, nezbývá vůbec nic a stejně zoufale působí i celý hřbitov.
Mirosław Łopata na svých webových stránkách www.cmentarze.gorlice.net.pl uvádí, že rekonstrukce nebyla provedena s citem pro historickou pravdivost. Vzhled křížů se liší od originálu a plocha hřbitova byla zmenšena o 1/3. Schody, vedoucí k původní brance v bývalém plotu (viditelné na fotce) jsou cca 3 – 4 m od „plotu“ nového. Na redukci objektu upozorňuje i rozteč sloupců „HV“ dosud dohledatelných.
Mirosław Łopata i přes tyto „handicapy“ návštěvu hřbitova doporučuje, protože centrální památka se zachovala v dobrém stavu a údolí Radocyny je výjimečné místo z krajinářského hlediska. Což potvrzujeme.
Centrální kamenný monument s podstavcem a třístupňovým památníkem je velmi podobný tomu na hřbitově Zdynia 52 včetně tvaru původní kamenná desky s nápisem v němčině.
WIR WUSSTEN
KEINER VON DES
ANDERN LEBEN
NUN HAT UNS DER
TOD ZUSAMMEN
GEGEBEN
Volný překlad:
Nevěděli jsme nic o životě jiné lidské bytosti, nyní nás sjednotila smrt.
nebo Nevěděli jsme o sobě, o svých životech, nic, až nyní nás smrt sjednotila.
Smysl je zřejmý – ač jsme každý jiný, v hrobě jsme si rovni… O poselstvích jednotlivých hřbitovů hodně přemýšlíme a dělá nám to radost. Posuzujeme je i v celkovém kontextu a čím dál tím víc docházíme k závěru, že jsou možná záměrně formulována velmi obecně a volně, někdy až nelogicky a nelze je překládat doslovně. Jde možná o to, nalézt si v nich vlastní výklad, vlastní poselství na základě svých životních zkušeností, transcendentních hodnot (víra, morálka, statečnost, vlastenectví apod.) a historických poznatků.
Původní nákres z krakowského archivu
Na hřbitově leží 83 vojáků zabitých v lednu a březnu roku 1915.
Dle webu http://www.sekowa.info/index.php?go=17&id1=4&ido=8 jsou pochováni jsou ve třech masových hrobech 11 – 13 (17 + 28 + 28 vojáků) a v 10 jednotlivých (všichni identifikováni) – v hrobech označených čísly 1 – 4 vojáci rakousko-uherští a 5 – 10 vojáci ruští.
Půdorys hřbitova převzat z knihy Matúše Dully
Dokumentární fotografii z doby založení hřbitova jsem v mně dostupných pramenech neobjevila, ale existují popisy tehdejších hřbitovů, na které se autoři vědeckých prací odvolávají. Matúš Dulla uvádí, že hřbitov obklopoval dřevěný plot s kamennými sloupky, vstupní branka byla ve středu dolní ohrady.
O kamenný monument stojí opřeny z obou stran uhnilé dřevěné kříže
Na jednom z nich se nachází dnes již nečitelný identifikační terčík
V pozdním odpoledni se dlouží stíny
Vedlejší vesnický hřbitov
Jsem znalec, ale vrtá mi hlavou, co to tam bude kvést za kytky, měla jsem se podívat na místě a ne to luštit zpětně z fotky…
U cesty poblíž hřbitova se nalézají i symbolické dveře, se kterými jsme se setkali poblíž všech dnešních hřbitovů. Připomínají vysídlené a rozbagrované lemkovské vesnice (akce Wisla 1947)
Informace o bývalé vesnici Radocyna
Cestou zpět nás zaujala podivná stavba, taková velká, ale ne moc festovní, někdo tam zrovna operoval, tak jsme to nemohli prozkoumat, až doma jsme zjistili, že je to turistický ranč
Rozestavěný dům. Je to téma které mě fascinuje. Neobývané objekty.
Blížíme se k naší kaluži přes kterou jsme to nedali
To je ona a za ní v dálce poněkud vykukuje naše autíčko. Ještě neví, že zítra pojede poprvé v životě přes opravdický brod. A 2x! A nakonec… bude to i naše premiéra.
Cestou zpět navštívíme Lipna 45 a budeme mít další den komplet. Zbývá jen den čtvrtý, a ten bude opět velkolepý. A pak si prohlédneme Chmelovou a pojedeme domů, ale to se ještě načekáte. Čtvrtý den bude pěkně nabitý!!
Fotky na rajčeti:
https://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Radocyna_43._-_Jurkovicovy_hrbitovy_v_zapadni_Halici
a nezkomprimované fotky si můžete vychutnat zde:
http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/
http://www.sekowa.info/index.php?go=17&id1=4&ido=8
