Kvě 022021
 

v nedalekých Slatiňanech

Včerejší den byl tak skvělý, že předčil i tolik vychválený předchozí víkend. A přitom byl zdánlivě obyčejný.. ploužili jsme se placeným zámeckým parkem, poté třešňovými sady k legrační Vrchlického vyhlídce a pak už to byl jen kousek k výdejnímu okénku výletní restaurace Monaco. Kávička a páreček v rohlíku. haha.

V předvečer prvního máje jsem dlouho zvažovala kam jít. M. má ještě ne zcela funkční koleno a já jsem v týdnu 2x vejletovala bez limitu, tak jsem byla jakoby nějak celkově letargicky unavená nebo jak to nazvat. Ale! První květen byl jiný – byl sváteční – po dlouhé době si m. dopřál luxus celý den kašlat na práci (duševní) a věnovat svůj čas společnému lelkování v přírodě a tak. Vyhrály to Slatiňany. Známe ta místa velice dobře, ale přece se sem rádi vracíme a má zde být i něco nového! Zrekonstruovaná zámecká zahrada, zpoplatněná, a otevřené okénko v oblíbené zájezdní restauraci Monaco. Dlouho jsme zde nebyli, byla jsem napnutá a zvědavá, ale nakonec ta snaha o cokoli po pár metrech zmizela a zůstal jen těžko uvěřitelný zenový pocit splynutí se vším co bylo okolo nás a v nás. Procházeli jsme se spolu s dalšími výletníky parkem a hledali pohlednice, korzovali třešňovkou a všichni jsme nakonec skončili na Monacu u výdejního okénka. Asi jsme byli v tom dni všichni podvědomě slavnostně naladěni a po dlouhodobé izolaci a absenci slunce nás prvomájový výlet naplnil kolektivním štěstím. Tedy my jsme to alespoň tak vnímali. Krásný den!

Zámecký park je po své revitalizaci a celkové obnově rozdělen podélně na dvě zóny. Zpoplatněnou, kde nejsou pouze lavičky, ale i různé altánky s luxusním posezením, rekonstruované dětské naučné hospodářství s dvěma pávy. atd… a také zde povlává  18 pohlednic z 18 evropských zemí, které v letech 1899 až 1902 dostala od příbuzných a přátel princezna Charlotta z Auerspergu. Je to hra a přestože ji třeba nehrajete je zábavné tyto pohlednice nejen vyhledávat, ale i pořádně prohlédnout a prostudovat. Bavilo nás třeba, za jak krátkou dobu došla v bývalém mocnářství pohlednice „odněkud někam“….

Vyšli jsme ze zahrady, miláček zkoumá a objevuje princip branky klapačky, kterou vycházíme z placené zóny a také dřevěné branky na péro. Tou opouštíme definitivně zámeckou zahradu a pokračujeme Vilemíninou stezkou s dřevěnými hádankami, vedoucí nás vzhůru jablečnými sady a třešňovkou směrem k Vrchlického vyhlídce (Mistr Vrchlický / 1853-1912 Slatiňany miloval, trávil zde před svou smrtí takřka 20 let 1890 a 1909 každé své letní universitní prázdniny). Už nefotím, jen jsme si udělali momentku pod rozkvetlou třešní, kde došlo i na polibek. Tuto akci inicioval miláček, já na ten obyčej fakt letos úplně zapomněla. Později se přiznal, že viděl cestou nějaké líbající se dvojice a pro jistotu se podíval kolikátého vlastně je. A zapálilo mu. Hurá! A pod kvetoucími třešněmi jsme po chvíli zahlédli i profesionálního fotografa a jeho figuranty. Vše hetero, zaplaťpánbů. Teda nevíme kdo si koho objednal, a možná tam fotograf čekal i na kšefty, ale to už se nikdo z nás nedozví…

Na Monacu bylo nazděno auťáky a také lidmi. Nemám tyhle návaly ráda, ale dnes mi to vůbec nevadilo. Venku je posezení hafo a každý si svůj koutek snadno najde. Chtěli jsme si dát nějaký vynikající dortík a kávičku se šlehačkou, ale u okénka mi na dotaz po něčem slaďoučkém obsluha sdělila, že sladkej je tu jen kuchař. Toho jsem odmítla a tak jsme si dali párek v rohlíku. K tomu m. vídeň a já latéčko. Dávat si k párku kávu se šlehačkou mi šlo proti srsti, ale m. si to chválil. Po konzumaci jsme sešli volnou částí zahrady k parkovišti a odjeli plni dojmů domů.

Šťastný den jsme zakončili domácí filmovou produkcí. Chtěli jsme „Nomády“ ale nefungovaly titulky. Zřejmě to tak mělo být. Po předchozím úspěchu (před týdnem) filmu Tenkrát v Hollywoodu ( Tarantino 2019) jsme dali Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Tarantino 1994). Nezklamalo! To byla velmi divoká jízda, „Tenkrát“ bylo kultivovanější a propracovanější,“Pulp“ byl trochu neotesaný. Ale oba měly na mě stejný dopad. Pecka do palice a soustředění tak veliké, že na konci jsem měla vytřeštěné oči a opadlo to až po sprše. Jsem ráda, že je pořád co objevovat. A skoro to tak vypadá, že ty moje-naše nej filmy jsou vesměs autorské, maně Kim Ki-duk (Pieta), Paul Thomas Anderson (Mistr), Jim Jarmusch (Paterson), a další a další Toni Erdmann, Tenkrát v Anatolii, Strýček Bumní , Turinský kůň, … A jitra jsou zde tichá, jen tak maně… A dnes už prší a je zima jak pes. A co bylo včera je jak sen… (těším se na další)

Slatiňany na zuziblogu

http://rozvedena.blokuje.cz/?s=Slati%C5%88any&searchsubmit=

a další fotky s odkazy na Slatiňany a okolní krásy:

https://www.google.com/search?q=rozvedena+blokuje+Slati%C5%88any&sxsrf=ALeKk00cMus39lIUygg3yXjnDhAI0bN1rA:1619973632089&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwjn9IqHuKvwAhUCjaQKHYTADLkQ_AUoAXoECAEQAw&biw=1366&bih=657

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz