a nebrečte prosím… važte si každého nového dne který prožíváte spolu!
Citace ze smuteční řeči…
“Není věku, v němž by člověk netoužil s někým a pro někoho žít. Proto jsme se rozhodli spojit své životní cesty až v 68 letech a pokračovat společnou cestou v manželství. Provázela nás láska, obětavost, tolerance, věrnost, společný smysl pro humor a vzájemná úcta. Dělili jsme se o každodenní starosti, veselí a někdy i bolesti. Jen lidé zralí, zkušení a povahově vytříbení jsou si dokonale vědomi povinností jednoho k druhému, což jsme se spolu snažili plnit. Sdíleli jsme spolu hluboce lidský cit, který jsme upevnili právě uzavřením manželství i v tak pozdním věku.” (paní Marta)
Krásné vyznání a výstižné. Zralá láska je nádherná. Je smutné, že osud této ryzí lásce nedopřál více času.
Pěkný je to.
Jo :))