Lis 062021
 

Malebná trasa vytvořená vzájemnými kompromisy

Rybník pod Zbožnovem, foto m.

Miluju pěší výlety a přírodě dávám v současnosti přednost čím dál častěji před čímkoli jiným. A zjišťuji, že krásný zážitek na mne čeká i doslova za humny. Nenadále, nečekaně. Jako dnes. Týden jsem nikde necourala, naposledy s Janičkou v neděli desítka po silnici do Lhoty a zpět a konstatování, že to proklatý levý koleno co zlobí víc jak měsíc už se umoudřilo a po sérii domácích léčebných pokusů konečně začíná dostávat rozum, stahuje se do ústraní a už o sobě skoro nedává vědět. Jen to nesmím s těmi km přehánět. Zatím žádná dvacítka, nanejvýš desítka a šlus. Jako dnes.

Je sobota a máme od rána v plánu někam vyrazit, zdolat nějakou trasu, jen snad pro tu chůzi, pro ten pohyb a ani ne pro krásu. Chvíli se dohadujeme kde ten sportovní výkon uskutečníme, já chci někam dál od domova, miláček jen za hranice města. Podléhám mu a jdeme po žluté směrem k rybníku pod Zbožnovem. Cestou se neustále jemně dohadujeme kudy kam, když potkáme lavičku usedáme a kocháme se výhledem a nakonec docházíme až do vsi. Pokračujeme po silnici ke Štěpánovu a u další lavičky poblíž Třech lip mě napadá vrátit se svahem zpět ke Zbožnovu a pokračovat dál loukami k dalšímu rybníku a Štěpánovu se vyhnout.

To byl můj nápad, m. chtěl zprvu pokračovat po silnici a obdivovat výhledy. Ale dal se přesvědčit. Slunce pálí, i když je trochu zima, ale je tak zvláštně ostře rozjasněno a nádherné nebe. Povídáme si cestou o naší dušičkové návštěvě v Luhačovicích u hrobů a Radima a Olgy a je nám dobře jako už dlouho ne. Najednou zříme poblíž na mezi sedící ženu se psem… skoro jsem se lekla… nikdo tudy nechodí, nikdy jsem zde nikoho nepotkala, ale tohle je tak příjemný výjev. Potěší to. Zdravíme se a pokračujeme dál… Napadlo mne po mnoha a mnoha letech zkusit projít pro mne neznámou stranu rybníka proti hrázi. Je to tam zarostlé, tuším mokřiny, nikdy jsem tudy ještě nešla. Ale zkusíme to. Po pár krocích potkávám kamarádku, kterou jsme míjeli kousek za Skutčí a už vím, že cesta je průchozí! Říkám jí že tudy jdu poprvé a ona kontruje, že šla také poprvé, ale kolem Kosaře přes pole ke kolonii…. Jsem nadšena a poprvé dnes fotím a nemohu se té podzimní sluneční lázně nabažit. Objevuji mostek a fotím dál! Paráda! Jen tu fotku s rybářem co zrovna chytil kapra jsem nenašla. Něco jsem popletla.

Výlet ale ještě neskončil. Haha! Pokračujeme do TESCA a objevujeme dortíčky ve slevě. Dostávám nápad! Cestou domů se zastavujeme na pumpě a venku si vychutnáváme vanilkové kapučíno s dortíčky. Taky jsme zde poprvé. Je nám báječně jako dlouho ne. M. ten dnešní nečekaně kouzelný den přirovnal k tomu květnovému, kdy jsme se neplánovaně připletli v Luži k oslavě dne ošetřovatelek nebo co to bylo. To jsem z čisté radosti tancovala na veřejnosti. Dnes nikde nehráli, jinak bych asi taky z čisté radosti udělala pár figur, tak snad někdy příště….

Fotky od rybníka pod Štěpánovem, jdou rozkliknout. I ta v úvodu.

 Posted by at 20.54

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient