Povodí řeky Krounky pod hradem Rychmburk

Průvodce

• Mapka výletu (na monitor, GIF), mapka výletu (pro tisk, PDF)
• Foto: řeka Krounka 1, 2, 3
• Foto: Vzdušné kořeny letitých smrků

Autem k Hadinci

Jak jsem vám již sdělila, holínky jsou nezbytné – kvůli brodění i kvůli podmáčenému terénu u řeky. Protože se ale budeme místy pohybovat po kluzkých říčních valounech, musíme být opravdu hodně opatrní a dávat bedlivý pozor kam šlapeme. Jelikož ale holínky nejsou vhodná a doporučovaná turistická obuv, bude nejlepší si část cesty ušetřit a na výchozí místo naší okružní vycházky – rybník Hadinec pod rychmburským hradem – se dopravit autem.

K Hadinci dojedeme například přes Lažany, na počátku Předhradí u křižovatky s dřevěným křížkem doleva a na první, lesní křižovatce zabočíme doprava (plechová tabule s varovným textem již napovídá blízkost lomu – v současné době těžaři opuštěného), a po výjezdu z lesa uvidíme po pravé straně rybník Hadinec. Zde zaparkujeme.

K řece, přes řeku a podél řeky

Pěšky pokračujeme dále účelovou silnicí do lomu (hornina droba, výroba štěrku). Přejdeme most a zahneme podél řeky Krounky doleva.

Pozn.: Chcete-li, můžete se jít podívat opačným směrem pod hrad Rychmburk a hledat ve zdivu dělové koule z časů husitských. Dříve bylo možno projít „spodem“ až na nádvoří a zde se občerstvit. Nyní se hrad hroutí a průchod je pro pocestné bohužel uzavřen.

Pokračujeme tedy doleva, projdeme opatrně lomem, v jeho závěru sejdeme k řece a úzkou stezkou vedoucí místy po balvanitém břehu dojdeme k místu, kde se údolí rozšiřuje a na levém břehu řeky se objevuje romantická skalní scenérie. Milovníci přírody zde mají již několik desetiletí tábořiště a mnozí z nás pamatují, že zde kdysi stával i krásný totem.

Nyní přichází kritická část naší výpravy – přechod řeky. Kousek dál od místa, kde spadá skalisko do vody, uvidíme „takový nějaký“ brod, který lze přejít po kamenech. My máme nepromokavé holínky, a tak nám drobné nehody či opatrné uklouznutí do řečiště neuškodí. Máme-li navíc holínky rybářské, je po starosti a nemusíme být opatrní vůbec.

Zpátky k autu

Nyní jsme na druhém břehu řeky a již vidíme za svažujícím se skaliskem, kolmo na tok řeky, bahnitou, jakoby úvozovou cestu. Tou se vydáme dále, po malé chvilce se bude cesta rozdvojovat a my již míříme doprava k opravdové zajímavosti – ke smrkům se vzdušnými kořeny. Také zde je tábořiště. Místo opustíme drobnou zkratkou před smrky šikmo doleva , vrátíme se na původní pěšinu a zde nás čeká další překvapení – vlevo od cesty spatříme lesní pramen s upravenou studánkou. Po chvíli další chůze vpřed se obě cesty obcházející smrky spojí a po krátké době přicházíme na křižovatku lesních cest (objevuje se zde turistické značení). Můžeme jít rovně, ale lepší je pokračovat doleva. Obě cesty vedou k Hadinci, kde na nás již čeká náš dopravní prostředek.

Pozn.: Budeme-li tento výlet absolvovat v létě, můžeme si vyjít pěšky k Hadinci již ze Skutče po zelené turistické značce (Pozor! Letos byla právě v tomto úseku zcela přeznačena) přes les Malhošť a Borek. A holínky nechte doma.

TIP: Cesta podél řeky Krounky byla v těchto místech dříve také turisticky značena. Nyní je již terén místy sesutý, ale budete-li si někdy v létě chtít tuto trasu projít (od lomu pod hradem až k mostu u Zhoře, i dál..), s trochou odvahy a úcty k přírodě lze i tuto cestu úspěšně zvládnout.

Kdo má rád dobrodružství neznáma a překvapení může prozkoumat dva malé přítoky (staré stezky podél nich), které budeme překračovat ještě než se dostaneme k mostu přes Krounku. Zpět k Hadinci můžete jít již po silnici.

Pozn.: Původ pomístního jména lesa Malhošť (pomístní jméno je jméno neobydleného místa).
V češtině byla důkladně zpracována místní jména, slovník pomístních jmen se připravuje k postupnému vydávání. To nejbližší, co jsme zjistili, je výklad jména Malhostice, který uvádí slovník Místní jména v Čechách: Profous, Antonín, 1878-1953: Malhostice, Malhostitz, ves nad řekou Bílinou /…/ jméno Malhostice = ves lidí Malhostových. Os. jm. Malhost = malβ (malý) + host < gostβ.
Informace www.ptejteseknihovny.cz