Říj 262023
miluji to…
Kamarádky přijely na hrob a pozvaly mě do jejich chatičky na okraji města, která stárne stejně jako stárneme my… už se těším na jaro. To si sem půjdeme opíct buřty.
Byli jsme tu naposledy před cca 12 lety – 23. 7. 2011 datum alba na rajčeti zuzizuzi: https://www.rajce.idnes.cz/zuzizuzi/album/tam-kde-se-zastavil-cas / jsem tam i já a zdá se mi, že jsem od té doby i nějaké to kilčo shodila. A to se počítá!
Některé dnešní fotky nejsou moc fotogenické, ale atmosféra jim nechybí… no, ni?? zuzi
To je nádhera, bez ironie.
Tak nějak si představuji klidné trávení svého stáří.
Jen mi tam chybí ten mercedes, koza a televize.
viz. Hrabalovy Slavnosti sněženek.
Nebo partnerka, viz ta Hanzlíkova, nebo Hrušínského dtto 😀
Tak nikdo nemůže mít všechno, že?
Naštěstí:-)
Moje řeč, jo! … Tentokrát to bylo jen na chvíli, tak jsem fotila jen kulisy, ale ty starý fotky to je čistá radost. Jo, ještě že to tak zůstalo, že to místo existuje. Takových krás je čím dál míň. –Tak vida po čem Saul touží, .. kdo by to do něho řek´ ! Nikdo nemůže mít všechno, ale myslím že je dobré neztrácet touhu a naději!
Jestli tu věc, co stojí na kraji stolu vedle hrnku našly kamarádky na zahradě, tak s ní můžou zatopit v kamnech.
To docela dobře hoří 😀
hahá, bingo!! je to „stará rezatá vojenská prázdná“ záležitost. Stáňa když viděla že fotím, někde ho vyhrabala a postavila jakoby že to tam patří :). čekala jsem na odezvu. Mě fascinoval ten starej mysliveckej ubrus. To je balzám na duši..
Jo, krásná hrabalovská podzimní nostalgie s mysliveckým ubrusem. 🙂
No ba, Barčo. Je to oáza. Dívala jsem se na ty starý fotky. Samej úsměv na líci a pohoda. A vůbec se to tam nezměnilo..