Kontrola zdatnosti a zpáteční úprk lesem před setměním a divokou zvěří
Novohradky – 9. den – pátek 1.11.2024 / Houby, houby, houby… malý, velký tlustý tenký a rekord! 16 km
Přátelé, jestli se vám to zdá poněkud jednotvárné tj. pozdní odchody ze základny a zpáteční šílení, abychom to stihli zpět alespoň za šera a hlavně HOUBY!, tak vás teda zklamu. Bude to nadále pokračovat ve stejném módu jako doteď; ale kulisy budou jiné, nebojte. Jako dnes.
Tak, jak jsme na tom? Dnes jen tak cvičně lesem z Cetvin do bývalé vsi Dolní Přibrání po zelené turistické cca 8 km tam a zpět podle času jak to vyjde.
Ale! Bereme košík na houby (zapomenutý, vracíme se z trasy pro něho a ještě že tak. bereme jen praváky a kováře, těch je! Bedly a podhříbky mají dnes smůlu. Nebo štěstí :). Trasa jde kolem 3 křížků nebo božích muk, to mám ráda. Docházíme do cíle a začíná nám být trochu úzko.. Zvládneme těch osm zpět za světla? Jdeme na to. To je fofr. Stejnou cestou zpět a bez zastávky dáváme za hodinu a půl a docházíme k autu v Cetvinách za šera. Hurá! Zase jsme to zvládli.
Cesta vede kolem zábavního gastroparku pro divočáky. Nabídka je velmi široká a vévodí jí neskutečně veliká hromada cukrové řepy. To se u nás nevidí. U nás jen tak skromně nasypáno kukuřice v blátě a to je vše. Tady je to jiný level!
Jsou krásné a pořádně staré – 1787! Slunce svítí, nechce si mi odsud. Pohoda. Boží muka mají sloup a nahoře kaplici. Je to symbol Kristova mučení. Podívám se zblízka na ozdobu prázdné niky. Vnitřek je z plechu, ozdobně vyražený do obloučků.
Zpět jdu opět kolem té šumavské újedi. Prasatům se tu podstrojuje, ale nemyslete si, že je to zadarmo. Hned naproti stojí kazatelna. Myslivecká kazatelna.
Jdeme dál. Nádherný závoj namodralého lišejníku – je to hávnatka, možná psí?? Nechala jsem si poradit na houby.cz. Dole klouzek obnecný.
Křížek, pardon boží muka (kaplice!) poblíž bývalého Dolního Přibrání. Do vsi je to co by kamenem dohodil, ale my se rozhodujeme s ohledem na stmívání prchat zpět do Cetvin.
Novohradky – 10. den – sobota 2.11.2024 / žádná akce, žádný fotky
Šílená včerejší jízda zanechala následky. Dnes jsme doma, sotva lezu. Před závěrečným finišem jsem se skutálela s pahrbku kde jsem seděla a kochala se výhledem. U toho křížku na fotce. Narazila jsem si jakýsi podivný dosud neznámý sval na zadku a navíc mě chytly záda v bedrech. Celý den jsem ležela, pospávala a mazala ta místa koňskou mastí. Miláček mi na ten záhadný sval našel nějaké cviky. Zdá se, že to zabírá.
V neděli už zase v terénu. Jsme blázni. Našla jsem trasu 8,5 km a byl z toho rekord – devatenáctka. Vstali jsme tentokrát sakra brzy. Už kolem osmé – to protože v Kaplici jsou farmářské trhy. Zajeli jsme se tam nasnídat. To nás asi tak navnadila ta prasečí újeď. Dáme si taky do nosu!
