Podzimní houbaření

Fakt poprvé!

Letos mám bídnou bilanci. V Maštalích s holkama kotrče a jinak nic. No, byl nějaký divný rok. Jednou jsme se odhodlali do Borové a skončilo to naprostým fiaskem. Úvodem jsme se zamotali v rozsáhlé bažině a v lese jsme nenašli ani mrť. Já si tam zase natáhla achilovku (letos zlobí) a od té doby jsme na les zanevřeli. Už jsme na houby nešli.

Dnes jsme ale vyrazili, protože babča od vedla miláčkovi říkala, že hóódně rostou. To ho tak navnadilo, že se konečně odhodlal někam vyrazit. A to mě překvapil, protože tu koleno, tu kotník a pořád trčíme doma.

Nerozmyslel si to a kolem jedenácté jsme vyrazili směrem na Přibylov. Na téhle lokalitě jsme se domluvili. Je to od nás kousek a lesy jsou zde docela rozsáhlé. Nijak jsme to neřešili a zaparkovali hned na kraji lesa u odbočky na Novou Ves. Znám to tady docela dobře, ale tentokrát vedl výpravu Em. Nekompromisně naznačil směr a šlo se. Poprvé v podzimním lese na houbách… no to bude něco. Nebo zase nic?

Ale mraky jakýchsi podivných houbiček mně neznámých naznačovaly, že opravdu rostou. Jenomže ne ty, které znám a sbírám. Ale Em se nevzdával a kráčel do nitra lesa a furt nic. Vidím na cestě houbaře a jdu jim vstříc. Poznávám známou paní z Nové Vsi s manželem a ptám se jestli něco našli. Paní mě nadchla… i když měli v košíku tak na dně, prý dcera měla plnej. A nemáme se bát, rostou. Ale dlouho nic a pak hnízdo a pak zase dlouho nic. Usmívala se a dávala naději a inspiraci. Hned bylo líp, ale než jsme našli první hnízdo, chvíli to trvalo. Ale pak se objevilo jedno maxihnízdo a za chvíli jsme měli plno a už jsme si jen vybírali to nejlepší.

Nacházeli jsme nejvíc dutonožek, z kterých jsou vynikající řízky, pak kozáky, kačenky (podzimní klouzci), několik čerstvých podhříbků, jeden ryzec pravý, dva klasické lepkavé klouzky a jeden hřib. Stačila hodina a půl v lese a měli jsme toho dost. Tak na to, abych tu sklizeň v klidu zpracovala.

Dalo to fušku, ale nemazala jsem se s tím jako jindy. Jela jsem jak motorová myš a miláček přicmrdoval. Krájel houby na smážu, stahoval a zmenšoval fotky a určil dvě neznámé podzimní houby, které se mi líbily. Já nakrájela podhříbky a menší kozáky na sušení, usmažila řízky a zbytkové houby podusila.

Podzimní les je krásný. Když svítí slunce a najdeme tolik čerstvých dutonožek. Doma jsem se dočetla, že rostou jen pod modříny! To je novinka!