
v jarním slunci
V neděli 19. dubna jsme navštívili areál bývalé osady Ležáky (Chrudimsko), vypálené nacisty 24. dubna roku 1942. Obyvatele byli zavražděni jako odplata za to, že ve mlýně byla ukryta vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, která se účastnila atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Tento rozlehlý pietní areál, nacházející se nedaleko od města kde celý život žiji, znám velmi důvěrně a nesčetněkrát jsem ho navštívila. Jednou jsem zde dokonce zpívala spolu s pěveckým tělesem zvaným RUBEŠ a mnohokrát jsem coby děcko školou povinné sledovala s pionýrským šátkem na krku estrádu Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Dodnes si vzpomínám na tu báječnou atmosféru, která se ale vlastně k Ležákům moc nehodila. Ale tehdy jsme to brali tak trochu jako nějakou pouť se stánky a kulturním vystoupením. Kyvadlová autobusová doprava nepřetržitě pendlovala mezi Skutčí a Ležáky a stále bylo koho vozit tam i zpět.
V současnosti jsem tu nejraději, když se zde nic nekoná a mohu se volně procházet celým rozlehlým a členitým areálem bez přítomnosti davů. O víkendech je tu v sezóně kromě památníku otevřena i malá hospůdka a rybník poblíž je obležen rybáři. Hezké místo na výlet… nemohu si pomoci, ale dnešní Ležáky na mne působí tak utěšeným dojmem, že se zde, v té krásné přírodě, spíš uklidním a ztiším, než abych myslela na nějaké MEMENTO. Ale zapomenout bychom neměli!

Osadu Ležáky tvořilo 8 domů seskupených kolem mlýna na říčce Ležák. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo.

Pohled do údolí řeky Ležáku. Vzadu, pod strání, bývalo kdysi pódium a celá stráň byla o výročí upálení obsypána diváky.

Žulové kameny s prosekaným nehmotným křížem a travnatá plocha olemovaná žulovými obrubami kopíruje půdorysy 8 zničených domů

24. června časně odpoledne obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa; na vnější kordón bylo povoláno 30 českých četníků z Chrudimi a Náchoda. Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolí, kde se právě zdržovali, a odvezli je do pardubické vily Zámeček, kde policejní pluk sídlil a za heydrichiády popravoval. Následně domy vyrabovali a kolem páté zapálili; všech 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer zastřeleno u Zámečku. 25., resp. 26. června byla zpráva o vyhlazení Ležáků zveřejněna.
Na podzim 1943 byly trosky budov strženy.

Areál je velmi prostý a přitom působí monumentálně. Líbezné linie krajiny přerušené tu a tam kmeny stromů jsou doplněny i prostými dřevěnými lavičkami, vydlážděnou stezkou a neméně působivými kamennými mostky přes potok

Více o vývoji pietního území se můžete dočíst na http://www.lezaky-memorial.cz/historyFrom44_cz.aspx

Sedíme na jednom s kamenných mostků, za námi v pozadí památníky osob spojených s ležáckou tragédií, v Ležákách tehdy nebydlících

Jednoduché lavičky jsou s nevšedním citem rozmístěny v celém areálu zaniklé obce. na mnohé z nich usedáme a kocháme se výhledem
Pietní vzpomínka k 73. výročí vypálení osady Ležáky se uskuteční v neděli 21. 6. 2015 od 10 hodin.
Program pietního dne zahájí v 8.30 hodin tradiční mše celebrovaná generálním vikářem Mons. Josefem Sochou.