Led 072023
 

a Botana

Celá Skuteč je z konce Botany zdrcená, neboť všichni víme, že TY SKVĚLÉ ČASY se už nevrátí. Kdy tohle město něco znamenalo a na značku Botas jsme byli hrdi a rádi jsme zde pracovali. 12 pobočných závodů, vzpomenu si na všechny??… Skuteč, Luže, Hroubovice, Polička, Sezemice, Horní Jelení, Litomyšl, Žďár nad Sázavou, Holice, Heřmanův Městec, a dál už si nevzpomenu, třeba mi pomůže Zdeněk Běhal, který se tu občas objeví :). Ten řediteloval v Horním Jelení. – Dnes jsem dávala poslední sbohem jednomu z těch pionýrů, co to zde tehdy rozjížděli… Františkovi Lukaštíkovi, přišel sem z malé vísky Břestek u UH. ……A patřil k nim i můj táta, Karel Kajzrlík, vedoucí propagace, vymyslel název a logo botas. Zemřel když mi bylo 17 let. Pod dojmem toho dnešního konce jsem napsala do smutečního textu i pár vzpomínek na tu dobu..

Po návratu domů se František ocitl díky tzv. pracovní umístěnce ve Skutči a stejně jako více jeho vrstevníků nastoupil do národního podniku Botana, který se v 60. letech rozvíjel hlavně díky této mladé generaci absolutně nadšených lidí. Měli spoustu energie, plánů a chuti se realizovat nejen v Botaně, ale i ve svém městě – ve Skutči. Hráli ochotnické divadlo, založili dnes už legendární umělecký estrádní soubor KVÍTKO, budovali sokolovnu, kulturní dům, stavěli družstevní bytovky. Prostě neznali slovo nuda. Pracovali, bavili se a dařilo se jim. Kulturně společenský život města tehdy jen kvetl a František se stal jeho nedílnou součástí. Kromě kultury (divadlo a Kvítko) působil i jako mnohaletý zastupitel města.

Jdeme dál… když jsem sjížděla Liščinu animaci, v nabídce se mi objevil klip Krev a šroubky. Zapomněla jsem už na něho a čas ho neznehodnotil, naopak. Všechno tam miluji, každý záběr od prvního do závěrečného. Nic bych neměnila. A zase mi po dlouhém čase naskočila při jeho poslechu husí kůže. Marně ale bádám o jaké soše se tam zpívá, nevíte?? A mimochodem spojení Hapky a Horáčka je nenahraditelné.

Objevila jsem tuto píseň i v podání Hany Zagorové. Neskutečné, zní to jako parodie z šantánu, nemohu to poslouchat v kontextu předchozí verze Nadi Válové a spol. Ztratilo to jistou vznosnost, vážnost, opravdovost.

  7 Responses to “Otázka, na kterou neznám odpověď”

  1. “TY SKVĚLÉ ČASY se už nevrátí.”

    Se mnou si můj pracovní osud hodně pohrál a skončil jsem nakonec (doufám), tam kde jsem před 35 lety začal jako instalatérský učeň.
    Není to už stejná firma, jen stejný areál, ale z okna kanclu vidím, kde jsem tehdy chodil se zvonem čistit ucpaný hajzly, kde jsem si svařil přes zrcátko svůj první rozvod topení a i stáří páni topenáři po litru režné pochvalně zamručeli…
    Ještě loni jsem se byl podívat na dílnu, kde jsem měl ponk.
    Dnes už je to všechno zbourané.
    Taky mi je líto starých časů, ale taky mám dobrou paměť.
    Jak jsme se furt brodili v tom všudypřítomným šmíru a bordelu.
    Byl jsem mladej, tehdy mi to přišlo jako normální.
    Když dnes jdu na dílnu se stejnou výrobou, tak tam můžu bez přehánění posvačit na podlaze a vůbec si nedokážu představit, že bych tam nějak fungoval za těch skvělých starých časů.
    I když si na ně určitě vzpomenu často a rád.
    Ale vrátit bych je už fakt nechtěl.

    • Saule dík za koment, ozvu se po návratu, jsme na cestách..

    • Vrátit nevrátit, já na ty lidi vzpomínám v dobrým. Byla to pro mne obrovská škola života, být zaměstnaná v modelárně a spolupracovat s výrobou, zavádět tam ty svoje vzory. Dostala jsem se ke spoustě odborné práce, kreslila i formy na vstřikování podešví a navrhovala co bylo potřeba. Na naší poloprovozní dílně kde se ověřovaly první vzorky pracovali samí staří praktici a machři – jeden originál vedle druhého a na pobočných závodech si mladou modelářku dovedli ti draci pěkně vychutnat… Náš výrobní úsek měl svůj kolorit a také jeden originál vedle druhého. Vzpomínám moc ráda, protože NP Botana toho hodně dokázala, třeba nová administrativní budova, i výrobní a měli jsme respekt, ke kterému patřila i dobrá reklama. Táhli jsme za jeden provaz. Je těžké říci vrátit nevrátit, protože Botana a Botas měl zvuk a živil spoustu lidí. Teď je konec a mně je to líto. Mohl by to ještě někdo vůbec zachránil??? Peníze co šly od miliardářů na ty figurky co kandidují nebo se chYstaly by byly lépe investovány zde, za zachování a rozvíjení dobré značky. Ale jde to ještě vrátit? Admin. budova tzv bílý dům je prodána stejně jako další pozemky a budov (jednu starou třeba koupil vietnamec na sklad??, s tou se nebude dít vůbec nic neboť oni nerenovují, ale spotřebovávají) v areálu. Zbyla jen výrobní budova, kde je vše a všichni soustředěni a klidně se tam vejdou, protože už víc není potřeba. Je to v prd.li)

      • Však jo.
        Na ty lidi taky vzpomínám moc rád.
        A i dnes ty staré známé v tom areálu občas potkám.
        Nedávno jsem jsem třeba při kouřové procházce zabušil na jedny vrata, protože tam byla cedulka se jménem mýho tehdejšího parťáka, dnes už prý vedoucího údržby.
        Ale s tak blbým jménem nemohlo jít o omyl.
        Chvíli jsme na sebe čuměli (35 let jsme se neviděli) a potom jsme vzpomínali min.2 hod.
        Co je zajímavé, že drtivá většina- i mých vrstevníkú -z té práce kdysi je už …mrtvá.

        • Ano, většina je mrtvá, i zde, ale mnoho z Botaňáků jsem měla možnost vyprovodit, a to mě těší. Žijeme stále v jednom malém městě a víme o sobě, takže to mám jinak než ty.

  2. Ano, ale kde je ten detail:
    A místo šatů jen dva copy… to musí být přece určitá socha, kterou měl autor na mysli, nebo je to jen básnická licence?

Leave a Reply to Zuzi Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient