na zahradě
Kosáci na zahradě se mne nebojí, ale že by byli krotcí jako slepice domácí to zase ne. Ale jedná-li se o žížaly a brouky, troufnou si hodně. Před měsícem jsem s jedním kosákem při pletí záhonu bojovala o krásného střevlíka, kterého jsem odkryla motyčkou, a ačkoli jsem myslela, že jsem ho před tím dravcem zachránila, opak byl pravdou. Kos si počkal až opadne moje pozornost, ukolíbal mne svým nezájmem a pak šup, půlmetru ode mne absolutně přesně zacílil zobákem do hlíny a už toho chudáka měl a prchal.
Dlouho jsem ale neměla příležitost pozorovat hromadně se koupající kosy nebo vrabce. Jejich oblíbené staré koupadlo se mi rozbilo, a v tom provizorním se jim asi moc nelíbí. Jen občas se tam vykoupe kos samotář, ale takové divadlo jako tehdy bych chtěla letos opět zažít. Podívám se po novém koupadle co nejdřív.
V sobotu se jeden kos koupal cca metr a půl ode mne a vůbec se nenechal rušit.
