obyčejné zážitky
Sedím na židli mezi haldami knih. Zpracovávám seznam pro antikvariát a když to nedělám, uklízím a ladím dům a zahradu po 21denní absenci této činnosti. V práci se maluje a doma je tomu nejinak. Ne že by se malovalo, ale mám tu také řemesníky. Mění mi provizorně vanu, provizorně zapojují radiátor v koupelně a předělávají vodní šachtici ze zemljanky na „trezor“. Kompletní rekonstrukce vypukne až na jaře, protože ještě nevím co a jak a musím na tuto operaci ušetřit. Ráda bych vám fotkou představila obě party, ale obávám se, že s prosbou o skupinové foto bych narazila, přinejmenším v knihovně u party malířů. Jsou to opravdoví tvrďáci! A že bez kompromisů, to mi věřte. Jejich vedoucí se jmenuje Makula.
Takže mé zážitky jsou z těch každodenních… včera v noci jsem v rozespalosti uviděla na chodbě pádící myš. Nebo to bylo něco onačejšího??? Nevím a je mi z té spolubydlící pěkně nejistě. Dnes jsem se snažila objevit její úkryt, ale kde nic tu nic. Neškrábe a nešustí. Fííí, snad to nebyl krtek nebo potkan… měla jsem zalepené oči…
Ale to nebylo všechno! Prostředníček na pravé rucev noci nefungoval a byl pěkně nateklý! Až ráno mě napadlo, že mě možná něco v noci kouslo. Nějaký troufalý hmyz. Tak se mi tu z baráku stává v noci pěkné rejdiště! Nevím, co tu ta zvířata tropí, když mají být ještě venku a radostně velebit přírodu. Léto vrcholí!
Chybí mi tu slušnej bulvár pro intelektuály. Nějaké pokusy už tu byly a jsou, ale nemá to tu správnou intelektuální šťávu. To říkám v souvislosti neustále rotace redaktorů mezi Lidovkami, Reflexem, Instinktem, Týdnem atd… Baví mě sledovat kam kdo momentálně patří. Ještě nedávno byl označen redaktor Kamberský vedoucím přílohy Orientace v Lidovkách. Nyní tam žádnývedoucí redakce uveden není. Mimochodem, nevím zda nejsem moc náročná, ale mnohdy se dopídit redakční informace dá pěknou fušku, většinou mi pomáhá vyhledávač GOOGLE, na webu příslušného média je obvykle informace zakuklená nebo přístupná na několik kliků, což hledače pěkně votráví. A médium se s těmi výměnami moc nechlubí. V pátečním Týdnu LN je nová redaktorka – z Instinktu na tento post přešla Marcela Pecháčková. Najednou tam byla s břeskným úvodníkem! Nahrazuje Dana Hrubého, známého z Reflexu. Ale v tiráži Instinktu je stále ona, ačkoli tam nemá už od 7. července co dělat… A je to Instinkt nebo Týden??? Má to propojený název webu, ale na to další pátrání jsem už neměla čas a ani jiskru. Honzu Dědka dříve Reflex, nověji Pátek, zaznamenávám v Instinktu. Jsem z těch škatulat nesvá a objevuji web, který se tímhle tématem zabývá, ale už zapomínám jeho link… Jde mi z těch jmen hlava kolem. Šeptandou na síti jsem se dopídila, že Instinkt se bulvarizuje a to se zástupce šéfredaktora nezamlouvá. A kdo se dnes nebulvarizuje a nehledá senzace, že??? Neustálý boj o čtenáře, strategie toho boje… jednou z možností je ZMĚNA. Rotace kádrů a jejich „začínám znova“ v novém kolektivu a s novou chutí. Rybníček je malý a všichni se po čase znovu vrátíme do svého hnízda. Jako Petr Volf do Reflexu. Ale už to není ten Petr Volf, co pro mne objevil v Reflexu roce 2006 skvělého medailéra Otakara Duška, který se stal letos za mizivého zájmu našich médií vítězem výběrového klání o mistra světa medailérů. Ne, tohle je pravděpodobně pro Reflex a Volfa malým kalibrem. Artporno má větší grády. Ne že bych tuhle oblast zavrhovala, zvláště je-li jejím autorem Michal Cihlář, ale tak nějak mně ty Volfovy priority jedno nejsou. zuzi A ještě něco??? Kde má nyní své fórum veterán Roman Lipčík? Vídávala jsem toho drsňáka v Instinktu (občas si ho dávám náhodně v práci ke kafi) a pak náhodně na mě vykoukl na jakémsi webu pro ženy.
Jsem si vědoma, že tento text není propracovaný a dovedený do důsledku; jen upozorňuje na jeden aspekt českých novin a časopisů. Rotaci kádrů. A když už není kam jít, je tu ještě Senát! Uf, to jsem se v jednu chvíli ulekla, když jsem si přečetla informaci, že se chystá do boje za lepší současnost i introvert Jáchym Topol. Já vím, nemáme to dnes lehký, většinu kapitálu odčerpá ze společné pokladny mocenská loby na výstavbu svých vyzývavých hradozámků, a tak se musíme každý snažit jak se dá… Tuhle jsem si koupila Respekt, který, proslýchá se, už zůstal jediným nebulvarizovaným intelektuálním plátkem. Ale, vážení, doteď ho čtu bez opravdového zaujetí, ale je to studený jako psí čumák. Tak nevím, přátelé, co vlastně chci. Ale média jsou tu od toho, aby mi to řekla. No, ni??? Nebo mi objasnila, co nechci. A tím je v současnosti bezprecedentně neustále reprízovaný divadelní kus Události na ČT1. Rozvleklý a nudný. A to je jasná zpráva.
Dnešní mišmaš končí, dobrou noc.
