odbočka cestou z Ulrichova – Jelení hora
rozepsáno…
Ten den jsme šli každý sám. Šlapala jsem si to zčerstva a přestože jsem myslela na Ema kde se asi právě nachází a nechtěla bych ho propást, neodpustila jsem si plánovanou zacházku na Jelení horu (je to trochu zavádějící, protože v Novohradkách existuje i Jelení vrch zvaný Dopler /Doppler, ale ten je jinde – půjdeme tam – 7. den.
https://frame.mapy.cz/s/masupadaze
Bylo to jen takové malé lesní vybočení ze zvědavosti. Na mapě jsou znázorněna vlhká místa, ale nebylo to nic vážného. Šla jsem chvíli volně do mírného kopce a jak je zvykem na Novohradkách, v lese je spousta kamenů a balvanů a když tam nejsou, osadníci je vysbírali a olemovali s nimi lesní cestu či vytvořili kamennou zídku. Nebo si je odnesli dál a něco z nich postavili. Třeba dům, chlév, sklep, jak bylo potřeba. Jelení hora nemá viditelný vrchol, prostě se jde nahoru ke skalám, pak chvíli po vrcholové rovině a pak cesta klesá průsekem zpět na Stezku Českem, nyní tolik populární. Teď na jaře se zatím moc nechodí. Za celou dobu jsem potkala jen 3 spoluputující, kteří měli vše s sebou a spali pod širákem. Dva starší a jeden kolem třicítky. Potkali jsme se u pramene na Svatém Kameni a chvíli jsme si povídali.
Cestou zpět jsem zaznamenala svoji první kazatelnu a naproti zvláštní krmící zařízení. Asi nějaký moderní dávkovací automat, protože opodál ležel jako symbol staré doby zborcený krmelec. Možná prasečí újeď v duchu jsem se dohadovala a tak raději mizím. A pak už to znáte… oslovený rakouský cyklista mi sděluje že se směrem ke mně blíží Mann, ale jestli je to ten můj se teprve uvidí. Uvidělo se. Potkali jsme se a čekala jsem na něho cca hodinu u kupy klád až dojde na Ulrichov a vrátí se zpět. Myslela jsem že to dojdeme spolu, ale chyba lávky. Potkali jsme se až v Pohoří, kam jsme došli každý jinou cestou.
