Přes Pižmový rybník do Dolního Dvořiště na bagetu v akci.
Dnes nikam nejedeme, máme odpočinkový den. Ale na trasu vyrážíme. Jen tak volně a po rovině krásnou krajinou kolem našeho oblíbeného Pižmového rybníka do Dolního Dvořiště na pumpu na bagetu. Byli jsme tam loni v červenci /odkaz na blogu + další pokračovací + ještě jeden / a byl to pro nás úlet z každodennosti. Tak tam vyrážíme zas. Na tu pumpu. – – Loni jsme „novohradkovali“ až v červenci, a tak jsme pořád někde něco dobrýho baštili, teď mimo sezónu se stravujeme sami, výjimkou byl Žofín a řezník v Penny Kaplice.
více podrobností na mapy.cz
Vyhrabáváme se ráno těžce a jen díky tomu kolem jedenácté hodiny sledujeme z okna přelet záchranářského vrtulníku. Letí kousek od našeho okna pod střechou, vidím vše zřetelně, i osoby v něm. Za chvíli kdesi poblíž usedá a za půlhoďku letí opět ve velmi malé výšce kolem. Ale nad budovou, jen ho slyšíme.
Jak jsem psala už včera, dnes potkáváme samé usměvavé procházkáře, spíš to jsou místní než turisti a v našem kultovním posezení u rybníka nás chvíli votravují dva idioti. Jeden na motorce tereňáku a doprovází ho asi desetiletý kluk na čtyřkolce. Táta se synem.. Jezdí hlava nehlava po louce a pak šup na tu dobytčí trasu s asfaltem. A další idiotka si sem loukou zajíždí autem natrhat přírodní pampelišky na med nebo na co. Chvíli hledala lokaci a pak ji konečně našla. Jó první máj se vyvedl!
My plníme plán a hledáme tu „loňskou“ pumpu, je to ONE, poslední ze tří před hranicemi. Dáváme bagety v akci a sedíme u stejných stolečků s lavicemi jako tenkrát a miláček objevuje že materiál z kterých jsou vyrobeny není dřevo, ale plast. Bingo! Chemik zase boduje! Ale loni si toho nevšiml. Ty lavice jsou tak krutě rustikální, až běda. Jak od neandrtálců. Zkoumáme je a divíme se. Fotíme.
Cestou zpět přes náměstíčko objevujeme ten bordel, co tam loni zaškrtil partner bordelmamá. Je to docela směšné… hned vedle jsou policajti – a pod nimi dva salóny. Prostřední je vytlučený a opuštěný. Ten spodní až na to kolo a lucerny také nic moc.
Jdeme domů a nespěcháme. Bereme živou vodu z kaple a trhám si kopřivy na výluh. Bude očista.
Na posádce se dovídáme, že ranní žlutý vrtulník dosedl na trávník před budovou kasáren kde bydlíme – dole u kaple se prý nějak zamotala do kamení holčička na kole. Nakonec jí ale odvezla sanitka.
Romantika a májka jako loni… ještě září barvami, ale před naším odjezdem zbělá. …Už dnes je větrno.. a jaro je na postupu.
Zítra půjdeme do Janovy Vsi a bude strašidelný vítr, ale my to riskneme a cestou zpět do lesa půjdeme. Prosadila jsem si to. Hledat zapomenutý pomníček a objevit lesní rybníček.
[…] dávku chůze zvykli. Jdeme lesem a asfaltkou, travnaté cesty vynecháme. To znamená, že „náš“ mediační Pižmový rybník si necháme na jindy a řeknu to na rovinu – letos nebyl. Nechali jsme si ho jako korunu […]