podruhé
Dohání mě bláznivá přítomnost. Moje zdraví-nezdraví, stěhování a občas práce. Nejakutnější je stěhování, hlavně balení. Dnes budu balit knihy.
Abych nezapomněla kam jít a dala vám několik dobrých tipů, začnu. Neboť nevím jak bude dál. Kdy změníme adresu a jak energie, voda, internet… to bude mazec. Už se to na mě řítí. Včera jsme se strašlivě pohádali – s manželem:) a já jsem nemohla najít občanku. Nakonec mrška byla objevena v manželské posteli v chlapské sekci. Jak se tam dostala je mi záhadou!
Četla jsem nebo čtu na netu:
médium.cz, ČENDA155 – Zima v lese. Když člověk přinese víc, než si myslí – Čenda je začínající bloger a občas k němu zabrousím. Hlavně si ráda přečtu něco z historie trampingu na Brdech. Občas se tam něco objeví. Tenhle text je moc milý a ty ostatní vlastně také. Žádný bulvár. Zaujala mně i malá série o lásce vedoucích na „pionýrském táboře“. Hezké naivní počtení
Krajské listy, Lea Hniličková – příběh důchodkyně co za sebou spálila mosty a odjela na jih. Do Španělska. A tady to začalo – Proč tu mám platit hororově drahou elektřinu? Z Radimi do španělské Torrevieji. Seniorka jede na jih. Ta Lea je neskutečná! Obdivuhodná! V začátcích pobytu jezdila na koloběžce a objevovala. Pak přišla mrtvička a život po ní. Stále ve Španělsku. Už to není takové dramatické jako v začátcích, ale stále se každou neděli dopoledne těším na její nový příspěvek. Ze svého blogu vytěžila i na knihu.
KNIHA: Něco co miluju, – tajemná zákoutí, trochu divoká a neopečovávaná. Tohle je PRAHA!
Tomáš Staněk – Periferní průvodce Prahou
Periferní průvodce Prahou provádí čtenářstvo okrajovými částmi hlavního města a doporučuje k návštěvě neobvyklá místa, která bývají turistům zpravidla skrytá. Hlavně ale poskytuje návod, jak objevovat město po svém.
KNIHA: A další pecka! Michal Bařinka, historik zaměřený na církevní dějiny, mapuje a připravil k tisku trilogii Poutní místa Česka. Dosud vydal dva díly, třetí – zaměřený na Moravu a Slezsko – připravuje. Rozhovor zde.
Příště výstavy: český linoryt v CR, V DOX začala první sólo výstava Evy Švankmajerové a kde s manželem bydleli, nová kniha Toyen a její důvěrný přítel chrastečák Jindřich Heisler. Vydržte, jdu balit. knihy. zuzi
Kostel jsou Luže?
„Včera jsme se strašlivě pohádali – s manželem:) “
Však proto jste se vzali, ne? 😀
Zdraví nezdraví taky řeším, to je děs.
Ujedu klidně v letním horku 100km na kole, tak jsem asi zdravej a v pohodě.
Ale nejsem.
Buď ráda, že máš aspoň jasnou diagnózu, doufám.
Já už si u doktorů, kam vleziu jen když je nejhůř, připadám jako simulant.
Ahoj, s Luží jsi mě zaskočil, nemyslím že je to Luže, vůbec mě to nenapadlo, ale co kdyby? Mrknu, ale nevím kdy.- Mám toho všeho až nad hlavu. Jsem totálně unavená, utahaná a ještě se musím po té operaci hlídat, abych se šetřila. Včera jsem to neuhlídala, a mazec. Krvácela jsem moc. Dnes se to uklidnilo. Ve středu jsem se konečně dověděla výsledek posledního testu. Jsem zdravá, rakovina to nebyla. Tak jsem šťastná jako blecha. Ale byly to nervy. – Hádáme se čím dál víc, to stěhování je k tomu skvělá příležitost. Zítra už budeme spát v novým, dnes doma na podlaze na matraci. Dobrou noc.