Teď kde začít.. nejdřív dluh. AFIRMACE!
Omlouvám se. Omlouvám se? Omlouvám se! Jo!!! Za včas nedodané afirmace /doufám že je zde rádi vidíte a třeba se nad nimi zamyslíte a necháváte si je celý den v mysli, to by bylo fajn. /
Afirmace: 12. 2. – Poskytuji část svého času pomoci druhým. Je to dobré pro vlastní zdraví. / 43. den od začátku roku /
Afirmace: 13. 2. – Minulost je pryč a nelze ji změnit. Současný okamžik je jediný, který mohu prožít. / 44. den od začátku roku /
Afirmace: 14. 2. – Láska způsobuje, že se můj svět točí. Moje láska se dotýká druhých a posílena se vrací ke mně. / 45. den od začátku roku /
Afirmace: 15. 2. – Změny mohou začít v tomto okamžiku. Jsem ochotná se změnit. / 46. den od začátku roku /
Afirmace: 16. 2. – Jsem vděčná za štědrost, kterou mi život projevuje. Jsem skutečně požehnaná. / 47. den od začátku roku /
Afirmace: 17. 2. – Směji se životu (a sobě) a rozhodla jsem se, že se nenechám urazit nikým a ničím. / 48. den od začátku roku /
Afirmace: 18. 2. – Jsem doma ve svém těle. / 49. den od začátku roku /
Afirmace dnes: 19. 2. – Teď přitahuji nové přátele, kteří jsou zajímaví, laskaví, starostliví, mají pochopení, jsou zábavní a štědří. / 50. den od začátku roku /
Afirmace na zítra: 20. 2. – Rozhodla jsem se činit moudrá rozhodnutí, která prospívají každé osobě, místu a věci v mém světě. / 51. den od začátku roku /
Stěhování jde pomalu, ale to zatím nevadí. Žijeme dobře i v „polních podmínkách“. Je tu klid a nerozptyluje nás okolí. Ano, jsme v izolaci, ale já to nepociťuji negativně. Není snad dne, abych nezdolala hranici sedmi kilometrů. Jsme daleko od centra a když „vylezu z baráku“ je to pořád dobrodružné. Nové cesty a noví lidé. Nové zážitky. A práce na smutečce, která není vůbec jednotvárná stále trvá. Spolu s nepravidelnou službou v kanclu na pohřebce. Ale je pro mě nové, že jsem se postupně vrátila i do světa výtvarného umění, začali jsme vyhledávat kulturní akce a po dlouhé době jsme navštívili chrudimské kino. Film Poslední Viking. Avizovala jsem zde i s fotkou dvou hlavních představitelů a režiséra. Film s Madsem Mikkelsenem (mým miláčkem) v jedné z hlavních roli (Manfred) a v režii Anderse Thomase Jensena ( i scénárista, Rytíři spravedlnosti, Adamova jablka). Náš oblíbený herec i režisér, a na fotce je Nikolaj Lie Kaas ( Anker, Manfredův bratr).
Neuvěřitelný film! Má koule a jde proti proudu. Není tam hluché místo. Severská kinematografie, černá komedie, společnost bláznů a z dětství psychicky poznamenaných lidí. Drsné, překvapivé a divoké. My se nesmáli, ale někteří z cca 20-30 návštěvníků kina se chechtali, i když nebylo čemu. A film končil jako oba předchozí Jensenovy filmy, co jsme viděli. Velkým společným finále, kde se všichni sešli v jednom chumlu a bylo jim spolu dobře, i když je každej jinak „prdlej“ a druhýho dokáže občas pěkně tvrdou pravdou nehorázně urazit. Přesto – Tolerance a Láska vítězí! Buďte spolu! Dojmula jsem se a také na konci plakala. Jděte na to.
Mám toho ještě o hodně víc ku sepsání, ale dnes už končím. Ještě fotka zlatého Metoděje a přiznání že miluju i sympatickou olympijskou partičku českých chlapců curlerů. Rozjeli se odvážně až ke konci (3 poslední výhry), stejně jako naši hokejisté. Škoda, že ten rozjezd nepřišel dřív. Ale stejně moc díky za to!
