Nostalgické Železky – 27. 10. 2019

návrat do míst, kde to máme rádi

Z deníčku:

27.   Neděle – Poslední příležitost jsme využili dokonale. Slunečný den jsme strávili v Železkách a zopakovali si v 5 hodinách místa která máme rádi ( Štikov, Hařilova Lhota) a přidali nové bonusy (bunkry v lese a obce, které jsem ještě nenavštívila). Měnil se čas a nám to ušlo, západ slunce na Štikově se moc nepovedl – došli jsme na doraz a zrovna se zatáhlo..

Zaklikněte a jste v reálu, trasa 15,8 km – 4:41 h

Zaparkovali jsme na známém místě, ve Sloupně u hřiště, prakticky kousek od Štikovské vyhlídky. Nechali jsme si ji na konec, protože jsme právě tam chtěli přivítat západ slunce. Netušili jsme však, že v noci se změnil čas, a tak máme na vše o hodinu méně… nespěchali jsme, ale bylo nám posléze divné, že se nějak rychle stmívá. Za zvýšeného úsilí jsme to na Štikov dotáhli včas, ale představení, kvůli kterému jsme celý výlet uspořádali, se nekonalo, protože se zrovna na potvoru zatáhlo nebe.

Za plotem zámek Štěpánov, úžasné místo

Stejné místo, pohled na štikovský ostroh, zde budeme končit

Potřetí se pootočíme … tudy půjdeme dál

Fotogenický rybník Lhotka

Lhotku fotíme ze všech stran

Lhotka je krásná…

Budka na břehu Lhotky

Lhotka naposledy. Nám se tu zkrátka líbí.

Hařilova Lhota, chalupy na samotě..

Jdi dál za sluncem..

Jo! Je tady pořádná šipka, ale my jdeme dnes jinam..

Jdeme po žluté a hlídáme novou odbočku na Jalovcovou skálu

Jalovcová skála, žádný vztah jsme si k ní nevybudovali.. snad příště

Jsme u silnice a frčíme do Bílku, pohled zpět na úchvatnou krajinu

Bílek, zátiší u staré opravny

Dům a zahrada jako v Toskánsku a přitom je to Bílek..

Jeden ze šesti volně přístupných bunkrů  v blízkosti bývalého vojenského prostoru. Bunkry byly zbudovány v roce 1938 pro obránce vojenských muničních skladů v Sopotském lese. Ty bunkry jsou podivné, tvoří je vlastně úzké vybetonované chodby po obvodu čtverce, ze tří stran.

Dva vchody a valy ze tří stran, více informací zde

Přicházíme k Sobiňovu, místní části Sopoty, už nás tlačí čas, ale musíme se sem ještě vrátit, je tu moc moc krásných míst.

Pampeliška jede z Brodu do Sobiňova

Naučná stezka Sobiňov kopíruje naši modrou a vede k vyhlídce

Pokochali jsme se a čeká nás sestup lesem do údolí. Kácí se, značky chybí, ale tak nějak to zvládáme

Uchvátil nás třpyt vodních kapek na dozlatova zbarveném podzimním listí / javor klen

Pohled na Podmoklany, stoupáme ostře ke Štikovu

Zapadající slunce zaměřilo své paprsky přesně na dva stromky v proluce a vytvořilo tak do daleka zlatě zářící artefakty

Štikovská vyhlídka

Hrůza, samý špaček a nějací pseudoromantičtí  idioti věší zámečky lásky na křehký plůtekt. Ach jo… dá se sem dojet i autem, a to mě netěší.

Štikov na blogu z roku 2014