Okruh Modletín, Horní Bradlo cípem, Přemilov, Na Pilce, Klokočov a Modletín – 1.11.2014
Nádherný slunečný podzimní den korunovaný nebem neustále překvapujícím svými dramatickými obměnami. Trasu výletu jsem vybrala narychlo a náhodně, se zadáním Železky – kde jsme ještě nebyli. Parkujeme u kostela v Modletíně a první část výletu improvizujeme bez turistických značek. Po cestě krajem lesa k chatové osadě a lesem scházíme ke Chrudimce, šup přes most a chvíli se motáme v rekreační zástavbě chat, chatiček, srubů. Poslední rekreačně-sportovní areál se jmenuje TESLA RS a noříme se do lesa a stoupáme nad volně rozevřené údolí řeky Chrudimky, abychom se po čase dostali na pláň, hostící osamělou osadu jménem Přemilov. Stále neopouštíme modrou turistickou značku, ale protože již terén klesá, tušíme blízkost žluté značky a most přes Chrudimku, který značí, že naše cesta se bude stáčet zpět k Modletínu. A už je to tak. Dvě klády přes řeku a samota Na Pilce. Zde odpočíváme a přes Klokočov se vracíme nádhernou cestou do Modletína. Tahle trasa nemá chybu. Nádherné scenérie a neustálá změna okolí. Jednotvárnost neexistuje. Bonusem nám je vidět v dálce přes údolí místa, kudy jsme procházeli před několika hodinami…
Vesnička Modletín (n.v. 593 m) leží na hřebeni Źelezných hor v malé otevřené kotlině, která se sklání směrem k nedaleké řece Chrudimce. V obci je v současnosti 22 domů a pouhých patnáct obyvatel, přitom v roce 1869 zde žilo 154 lidí v 17 domech. Z Modletína se stala klasická rekreační ves… a na dohled od obce se táhne neobvykle rozsáhlá chatová zástavba, kolem které za chvíli půjdeme.
První písemná zmínka o Modletínu pochází z roku 1513, a nejvýznamnější památkou vesnice je kostel sv. Anny. Stojí na místě původní dřevěné poutnické kaple, která byla roku 1699 vystavěna u léčivého pramene, u něhož později přibyla i lázeňská budova, ze které se později, po povýšení kostela, stala fara. Zděná kaple, základ dnešního kostela, vznikla v letech 1720-1721. Barokní kostel sv. Anny byl pravděpodobně postaven v roce 1728. Po prameni a lázních je dnes veta.
Kostel sv. Anny. V roce 2008 obnovilo občanské sdružení Benediktus, zde sídlící v bývalé faře, tradici svatoanenských poutí. V jejich péči je pravděpodobně i kostel.
Cestou z vesnice už se začínáme kochat a nadšení pro Železky nás dnes neopustí ani na chvíli…
Kousek za Modletínem…
Mamutí a dobře opečovávaný sportovně-rekreační areál TESLA je pravděpodobně skvěle fungující stroj na rekreaci. Toto je pouze jedna část kolosu, v pozadí vpravo budova klubovny a posilovny. Nechybí zde ani klasický pionýrský tábor a fotbalové hřiště… ne že bychom tam hned spěchali, ale je hezké, když něco dobře funguje a nechátrá.
Přemilov, osamělá osada mezi lesy, sklánějící se ke Chrudimce, a památný strom – Jilm habrolistý.
Průhled na meandr řeky Chrudimky a v dálce vlevo tušíme Modletín
A je to tady. Most přes Chrudimku pro pěší a samota Na Pilce. Přes most se musí opatrně a jen dva turisté najednou. Nehoupat! Nám se ale lávka zdá festovní dostatečně a vzpomínáme si na něco podobného v obci Bílá, v Beskydech. To byl horor.
Na Pilce je kouzelně a o prázdninách zde funguje hospoda. A podle fotek na facebooku se zde moc dobře vaří po staročesku (stehna, zelí, knedlíky a tak podobně…)
Komunální humor Na Pilce potěší
Máme štěstí, právě přijíždějí majitelé a jsou tak milí, že nás mezi stěhováním obslouží jako poslední hosty zdarma. O to nejde, ale že nám to kafe uvařili přestože jsme na něho nárok neměli :). Na stehno si sem zajdeme o prázdnínách. Je tu kouzelně….
Pápá, Pilko…
Situace se opakuje. Krajina s výhledy do dáli a nebe jako vymalované…
Panoramatický pohled, Z “Pilky” cestou do Klokočova
Valící se nebe
Panoramatický pohled – cestou ke Klokočovu
Klokočovská náves.
Klokočov leží na hřbetu Železných hor mezi Rušinovem a Hoješínem, nad údolím řeky Chrudimky, která se zde začíná rozšiřovat v Sečskou přehradní nádrž. Klokočov je sídlem obce, sestává se ze tří spojených částí – Klokočova , Klokočovské Lhotky a zámeckého areálu s dvorem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1546. V obci se nachází památný strom Klokočovská lípa.
Romantika klokočovské návsi s kostelíkem
Památná 1000 let stará Klokočovská lípa.
Roste na svém místě již od dob knížete Václava. Pravděpodobně sloužila jako významný orientační bod na trase středověké obchodní stezky zvané Libická. Vypráví se, že se pod ní zastavil Karel IV. se svou družinou při cestě z královského hradu Lichnice, který roku 1334 vyplatil ze zástavy. Lípa je tak někdy nazývána Královská nebo Karlova.
Neuvěřitelné… Na Pilce nám paní vyprávěla, že neznámý magor ukradl původní železnou pamětní desku. Asi jí dal do sběru. Tak tu je plastická kopie…
Cestou z Klokočova do Modletína
Chaloupka v pohádkovém lese
Podzimní příroda hýří barvami
Tvář krajiny, kterou procházíme, i obloha, se neustále mění..
Hra světel a stínů v lese
Dřevař a majitel tohoto traktůrku se nám omlouval, že cesta není jak má být a že to dá během pár dní do pořádku. Neuvěřitelná pokora…
Bukolický výjev na hřebeni u Modletína, v dáli vidíme chalupy s kouřícími komíny Přemilova
Myslivci na hřebeni Železných hor
Ještě jednou myslivci na hřebeni…. a nevisí tady jen tak náhodou..
S dovolením pana zemědělce se vydáváme mezi ohrady a fotíme panoramatický pohled na chatovou oblast poblíž Modletína, táhnoucí se podél lesa
Zapřádáme hovor a obdivujeme dvě černé bachyně, chované na sádlo. Vzdálili jsme se sotva pár metrů a nad mysliveckým kroužkem si to prosviští letadlo. To jsme se všichni lekli! Myslivci asi nejvíc, a pan zemědělec na nás volá: To se teda nevidí!!! Miloš odhaduje výšku letadla od země 50 metrů a nazývá ten jev leteckou nekázní!
Ilustrační záběr, toto letadlo vyfocené nad Klokočovem proletělo ukázněně v předpisové výšce. To druhé, které dělalo nízký průlet nad Modletínem jsme ani nestihli vyfotit. Během toho výletu jsme ho viděli několikrát. Miláček ho identifikoval, byl to WT9 Dynamic.
Západ slunce v Modletíně. Je tu krásně a jistě se sem ještě několikrát vrátíme. Nenavštívili jsme dosud romanticky položený hřbitov, ke kterému vede kaštanová alej, a vůbec… bylo nám tu dobře. Vím, je to idealistický pohled, ale přesto… Bydlí tu lidé, kteří mají svou práci a nezajímají je nadutí a sebestřední politici a krávy z Pussy Riot, ale ty vlastní, ze svého chléva. Žijí možná podle nás v jisté izolaci a ne tak “moderně”, ale čím více bude takových pospolitých enkláv a lidí soustředěně žijících a pracujících, tím lépe.
Na bývalé faře sídlí občanské sdružení Benediktus. Setkali jsme se s nimi na Veselém Kopci, respektive s jejich hudební skupinou BeneBend
Rozparáděný mnich ve výklenku kostela sv. Anny v Modletíně, podivná soška… vzbuzuje v nás různé představy
Ahoj Zuzi:-))
srdečně zdravím. Jo tyhle místa docela znám a tak dík za zpravodajství. Když byly děti malé, jezdili jsme s nimi na Pilku. Báječně jsme si to tam užívali.
Mějte se krásně!!!!
lada:-)))
Ahoj lado!! Děkuji za ohlas, to víš, od Tebe je očekáván :). Pilkou jsme nadšeni, a čím dál tím víc přemýšlím o tom, že tam uspořádám nějakou větší akci, spojenou s pěší túrou, nějak se ty jubilea, loučení a oslavy apod.. nebezpečně blíží, a asi mě to nemine :(… Tak bych si to alespoň chtěla nějak alternativně užít .. jinak na ty “masovky” mě moc neužije… ahoj, někdy na štikovské vyhlídce :). zuzi