lom pod Rychmburkem
Zorka s Emmou u rybníka konverzují s rybářem a společně sledují dvě dovádějící žáby, já mezitím vystupuji na srázný břeh nad řekou a výhledem mezi stromy fotím lom za řekou.
Je krásně. Zorka s Emmou vylezly za mnou. Tohle je momentka ze sestupu.
Už jsme v lomě – klouzání po haldě štěrku
Pokračujeme po proudu řeky, ale s jistými obtížemi.
Pohled zpět na řeku
Stoupáme strmým svahem nahoru, nad hranici lesa a díváme se dolů, na ostrůvek.
Už nahoře, na okraji lesa, u pole, objevujeme dva očíslované hraniční kameny rodu Thurn-Taxis, majitele rychmburského panství
To je ten druhý
Kráčíme podél horní lomové hrany
Romantický pohled na lom zpoza jehněd
Stále kráčíme podél horní lomové hrany
Fascinující kresba močůvkou mne inspiruje k nezvyklému náklonu fotoaparátu
Objevujeme rezavý mobilní lomový “posed” o patro níž, musíme ho okouknout a fotím také plevelné stromky uchycené na skále
Vracíme se zpět podél starých lomových zařízení, snad drtičů kamene.
Poslední dva záběry na jarní krajinu dosud neprobuzenou a zoraná pole.
Je to trochu smutné, ale už se to nedá zastavit! Fotky jsou z neděle a dnes bylo ještě lépe. Navštívili jsme Pasíčka u Proseče, ale už bez fotoaparátu. Viděli jsme čápa, stádo ovcí, dvě lišky, páva, sovy mnoha druhů, dravce, rysa, pštrosa a několik domestikovaných kňourů. Též jednoho plastového hastrmana a další havěť.