za nájemníky. A bacha 🙂 krávy a koně! – těch bude nejvíc! ..
Jak jsme se tak v neděli po poledni toulali městem a stejně jako v sobotu naše kroky směřovaly k našemu budoucímu domečku, okukovala jsem co je kolem nového a nezvyklého a vzpomněla jsem si na Miloslava Nevrlého jak v knížce Náčelník (myslím že to bylo právě tam) sděluje čtenářům, že už to s jeho nohama na velké túry není, ale na starý kolena objevuje město Liberec. A dovede se nadchnout i těmito „malými“ objevy. Tomu věřím. Jsem stejná. V době, co žijeme pohromadě s miláčkem jsem si takhle zamilovala Hranice, Svitavy a Moravskou Třebovou. Časté cesty na letiště (Hranice) a na střelnici. Já začala střílet až po roce, dřív mě nenapadlo udělat si zbroják, a tak jsem rok předtím zkoumala důkladně ta dvě města a jejich okolí. A v neděli jsme měli v hledáčku naši Skuteč.
Náměstí a přilehlé okolí ovládli Vietnamci. Jsou zde tři Potraviny, jeden takový „obchoďák“ bez potravin a jedna sámoška kde je všechno na co si vzpomeneš. V porovnání s devadesátkami už hodně soukromých obchodů i obchůdků zmizelo a krámky zejí prázdnotou. Nedávno se ale na našem malém městě objevily dva nové, umělecké! Kdo by to řek, že právě v téhle době na malém městě otevře svůj krám umělecký fotograf s přesahem prodeje různého zboží přinášejícího do života radost, potěšení, krásu a nostalgii! No teda! – A o kus dál, jen pár kroků nad náměstím, si koupil krásný ikonický dům, co byl docela dlouho na prodej, malíř krav a koní z Pardubic. Já zírám! A doufám, že se tu oba krámky udrží. Ten fotografův obdivuji každý den. Za výlohou jsou úžasné výběrové kousky. A přibývají. Jenže já se teď spíš věcí zbavuji než abych je kupovala.
A ještě jsme cestou viděli ve výloze s produkty pro zvířata ležet v pelíšku slastně se protahující černobílou kočku, živoucí reklamu. Koukala na nás a my na ni v sobotu i v neděli.
Nedělní mise v našem budoucím domečku byla úspěšná. Spodní nájemníci se pomalu chystají ke stěhování a ti nahoře musí zmizet také. I když to majitelce dá více práce než je zdrávo. Ale začala o tom mohutně dělat. Už abychom tam byli. Budeme bydlet v malém bytečku dole a nahoře bude co se dole nevejde a prostor pro návštěvy. Musíme zvýšit pakovací tempo, ale kam ty plný krabice furt dávat… potřebujeme už odbyt neboť jsme jimi zavaleni.
Strom Vontů / jinan dvoulaločný roste u dolní školy a nejkrásnější je na podzim.
