Křesťanský hřbitov v Luži
Luže… takové malé městečko s dvěma a půl tisíci obyvateli, nyní nazývané městečkem lázeňským, má popravdě řečeno do lázeňské ležérní světovosti a frivolní pohody daleko. Dominanty zde však nechybí. Poutní kostel sv. Panny Marie na Chlumku, jezuitská rezidence, zřícenina hradu Košumberk a Hamzova dětská léčebna se svým lesoparkem.
To vše už znám jak své boty a jistě by se na blogu našlo i více textů a fotek z Luže a okolí. Dnes však míříme jinam a protože strategicky parkujeme u křesťanského hřbitova, naše první zastavení je právě zde. Miláček moje nadšení pro hřbitovy nesdílí, ale kvůli mně je ochoten občas nějaký se mnou navštívit a někdy se i nadchnout.
Hřbitovy jsou pro mne galerií pod širým nebem a nepřečtenou knihou. A je zde klid a ticho. Proto je mám tak ráda. Hlavně ty malé vesnické se vzrostlými stromy. Ale není to pravidlem. I ty velké jsou podivuhodné, třeba Centrální hřbitov ve Vídni…
Vcházíme bočními vrátky pro chodce a já už nedočkavě mířím ke zdi, kde bývají obvykle ty nejčestnější náhrobky. Ano, ale tentokrát mne přitáhne něco zcela jiného… hrob nepochybně cikánsko-světský. Jedině tyto “kmeny” dokáží stvořit něco tak pompézně kýčovitého. Nechutné, ale toto skvostné dílo tvoří novou “kvalitu”. Dívám se na to funerální umění s nevěřícíma očima a přejíždím rychle celý hřbitov. Ne, nikde nic podobného nevidím. Naštěstí.
To není růžová a bílá žula, to je nástřik. Je jaro, a tak byly z větší části umělé květiny nahrazeny živými. Nechci být špatným prorokem, ale ty opršelé umělé pestré kytice jsem patrně “identifikovala” u přezdobeného památníku obětem válek v jiné části hřbitova. Uf!
Při tom obzírání mne náhle upoutá zvláštní travnaté místo uprostřed hřbitova se sochou Krista a malým děckem. Zdá se mi, že je to dětský hřbitov, ale náhrobků je zde poskrovnu, hroby spíš tušíme podle vyvýšeného místa… co to může být? Až doma jsem si vyhledala, že se jedná o opuštěné hroby dětských pacientů bývalého sanatoria MUDr. Hamzy. Do konce druhé světové války tu bylo pohřbeno 168 dětí, které podlehly tuberkulóze.
Na hřbitově jsou pohřbené děti, které neměly nikoho, kdo by se o jejich pohřeb postaral, nebo si jejich rodiče přáli, aby u léčebny našly i místo posledního odpočinku. Kromě nich na pohřebišti leží i dva bývalí ředitelé ústavu a duchovní, který tu působil. Pocházeli odsud a zůstali i po smrti s léčebnou spojeni.
Procházíme dál a nacházíme hroby zaměstnanců léčebny, duchovních, ale i nádhernou pískovcovou hrobku, která zde byla připravena pro rodinu MUDr. Františka Hamzy (*1868-+1930), zakladatele zdejší protituberkulózní léčebny pro děti. Založil ji roku 1901 ve své vile pod poutním kostelem na Chlumku.
Rodinná hrobka MUDr. Františka Hamzy. Je zde ale pohřben pouze jejich dvouletý syn Božek, který zemřel na záškrt. František Hamza zemřel ve věku 62 let (v roce 1930) v Brně a je pochován v urnovém háji v Praze-Motole. Pravděpodobně i se svou ženou – manželka Julie zemřela v roce 1958 a dvěma syny (Miloš + 1945 a Jaromír +1978)??
Na svůj sen, založit tuto léčebnu, se zřejmě upnul už na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (dnešní Univerzita Karlova). Po promoci působil jako městský a později obvodní lékař v Luži. Místo svého působení zvolil zcela záměrně. Klimaticky odpovídalo realizaci jeho plánu, tedy zřízení dětské protituberkulózní léčebny. Nejprve ji vedl ve vlastní režii, v roce 1908 však dosáhl jejího převzetí do správy země České a zůstal až do 1919 jejím ředitelem. Děti z chudých rodin zde léčil zdarma. Dnes tato léčebna nese název Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé. Založil také první školu v léčebném zařízení ve střední Evropě. Z jeho iniciativy vznikly další dětské protituberkulózní léčebny ve Starém Smokovci, Šumperku a Cvikově.
Text doplňuji o další informaci, bohužel smutnou. Na hřbitově stála před cca 10 lety socha krásné mladé dívky Zuzany Němečkové, předčasně zesnulé na lekémii, zdobící její hrob. Autorem sochy je akademický sochař Zdeněk Němeček, její tatínek, dnes již také zesnulý ( spáchal po sametové revoluci sebevraždu).
Jak socha vypadala můžeme vidět díky neznámému komentátoru pod tímto textem, který mne na ni upozornil na webu vetřelci a volavky. Také děkuji ladovi za vzpomín ku a potvrzení skutečnosti, že identický odlitek této sochy je oním hřbitovním náhrobkem. Maminka – známá výtvarnice Kornélie Němečková žije ve Vsetíně a s jejími díly jsem se po čase setkala na Soláni v ateliéru u Hofmanů..
„Pro mě to je nesmírná bolest. Vzpomínka na tu dceru je vlastně pryč,” řekl Nově akademický sochař Němeček.
Pro místní byla bronzová Zuzanka ozdobou celého hřbitova. Významější sochu tu prý nikdy neměli.
Záhadou je, že si nikdo stěhování 150 centimetrů vysokého a téměř dvoumetrákového odlitku nevšiml.
Hodnota bronzu je téměř půl milionu. Ve sběrně by za něj zloději dostali maximálně 20 tisíc.
Případ má teď v rukou policie. Pátrání po soše i zlodějích je ale stále neúspěšné.
Pachateli hrozí v případě dopadení až tříleté vězení. Trestán ale může být i ten, kdo si vědomě kradenou věc koupí.
A to je vše z křesťanského hřbitova v Luži. Ještě mám ale dva resty… pátrala jsem zatím neúspěšně po domě Františka Hamzy v Luži a chybí mi fotka jeho hrobu v Motole. Oslovila jsem dvě kompetentní osoby, ale ani jedna z nich mi neodpověděla. Mám dojem, že se stává obvyklým postupem dělat drahoty a čekat na intervenci. A to nejenom, když o nic nejde…
Jedna osoba mi přece odpověděla… Ano, doktor Hamza bydlel zřejmě ve své vile – to je první budova jeho Sanatoria a ta se nachází pod Chlumkem. Jestli chcete, stavte se za mnou a probereme to.
Jana Zavřelová
referent PR, propagace, kultury a metodiky parku
Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé
Ještě jsem se od té doby do Luže nedostala….ale nevzdávám to
Více fotek ze hřbitova naleznete na tomto odkazu: http://www.pohrebiste.cz/stranky/archiv/fotogale/tema.htm?49
Texty, ze kterých jsem čerpala v textu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Hamza
http://www.hamzova-lecebna.cz/obrazky/dokumenty/tisk_zpravy/tisk_pamatka.pdf
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=5692
http://www.hamzova-lecebna.cz/cz/m/historie/ – zde naleznete i fotku manželů Hamzových
Ahoj Zuzi:-))
dík za zpravodajství z Luže.
Na lužském křesťanském hřbitově je na jednom hrobě (u zdi ke Košumberku) i socha mladé dívky vyjadřující odmítání smrti. Podle toho, co mi říkala lužská teta, se jedná o dílo sochaře majícího kořeny v Luži (dole u mostu), kterému zemřela dcera v mladém věku.
Všimli jste si jí? Jak na vás zapůsobila.
Měj se krásně!!
lada
Ahoj lado! Vůbec netuším o jakou sochu se jedná, to nám ušlo. Děkuji za tip, ještě se tam vrátíme a pak ti povím. U té zdi jsme fotili jen jeden opuštěný hrob s prorezlou urnou…
Měj se báječně a ahoj. zuzi
Ahoj Zuzi:-))
Já už nevím úplně přesně, kde ta slečna socha dřepí (tak je ta socha koncipovaná). Určitě je zády ke zdi s hlavní branou směrem ku Košumberku (silnici na Nové Hrady). Detaily a další infa můžu poshánět od tety. Měj se krásně aspoň jako já:-)))
lada:-))
Ahoj lado!! Určitě by bylo dobré zjistit nějaké podrobnosti, to bych byla moc ráda, mám pozvání do Luže do léčebny, od paní co má na starosti historii, propagaci atp, tak bych okoukla znovu i hřbitov. Dík za přání, myslím, že se budu snažit, abych se měla krásně aspoň jako ty :)! Samo to nepřijde :))). Člověk pro to musí něco udělat :). Ta ahoj! zuzi
bohužel všechno je jinak :-(((
http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/krimi/hrbitov-zmizela-socha-socharovy-dcery.html
velmi mě to mrzí :-((((
Socha odmítání smrti a ještě ve formě dívky, to by mě dost zajímalo!
Sama si tak připadám…
Tak Liško ještě chvíli vydrž, jak to půjde, vyrazím na zvědy 🙂
Lado, ty jsi mi tu událost připomněl. Je to tak dávno… Znám Němečkovy, respektive jeho bratra Aleše, pracoval v Botaně v propagaci a byl mi blízký. Zdeněk Němeček a jeho žena Kornelie jsou zde známi, nežili zde ale; na tuhle tragickou událost jsem s léty skoro zapomněla, vybavuje se mi, že jsem věděla i o krádeži sochy. Je to strašné, a takových nekulturních barbarů neustále přibývá. Barbarství se projevuje mnoha způsoby. Pokusím se získat fotku té sochy.
Zuzi, dík za re. Kdyby se Ti podařilo sehnat tu fotku, budu moc rád. Někdy začátkem 80. jsem chodil k Němečkům sušit seno (dům v Luži dole u mostu). Myslím, že na fasádě toho domu jsou keramické slunečnice. Pan Zdeněk Němeček začínal prý keramikou. Ještě si pamatuju jeho otce. Měj se krásně!!
Bylo by super, kdyby se socha Zuzanky Němečkové zase objevila.
Tak jsem to popletla, Zdeněk byl Alešův bratranec, jak píší:
http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=73
Zkusím to, jsem sama zvědavá, jak uspěju. Zatím se, lado, měj :)!
Myslím, že takhle ta socha vypydala:
http://www.vetrelciavolavky.cz/sochy/divka
Děkuji moc, myslím, že je to trefa do černého. Zkusila jsem poslat 2 emaily s dotazem, abychom to měli potvrzené.