Čvc 032013
 

Originální hřebenovka Železnými horamizelezne hory, hreben

Troufáme si! Narozeninový výlet … byla bych raději aby pro mne narozeninový výlet byl překvapením, ale bylo to tak, že jeho trasu jsem si připravila sama. Lákalo mne dokončit hřebenovku Železnými horami – její první část, díváme-li se na hřbet ŽH od severu k jihu.  Nastoupit v Licoměřicích a skončit kdesi nad Lovětínskou roklí.

Protože jsme se již několikrát pohybovali terénem volně bez turistických značek, a vždy jsme cestu „domů“ našli, nepochybovali jsme, že i nyní se neztratíme a pěší túru přírodou si pěkně užijeme. I když … tentokrát hřeben jednoznačně znatelný nebyl a ani jím neprobíhala kloudná cesta. Měla jsem na domácí přípravu k dispozici několik map různého stáří, ale stejně jsem z toho moc moudrá nebyla. Uvidíme v terénu, říkali jsme si. Zamíříme nahoru, vystihneme hřeben a pak už se „povezem“ po rovině, v závěru sejdeme pod kopec a  úpatím vede nazpět modrá turistická značka. Jak snadné…

V Licoměřicích, maličké vsi, ležící na západním úpatí Železných hor, kterou protéká potok Kurvice  a kde končí silnice, jsme na návsi zaparkovali auto a zamířili „dozadu“ ke gotickému kostelu sv. Kateřiny ze 14. století a přilehlé zvonici ze století 16.. Taková malá víska, obyvatel ke stovce, a přece je na zvonici doslova nalepen plot a barák. Chybí uctivý odstup a nevypadá to vůbec hezky. Interiér kostela jsme zmeškali minutami, dnes byla mše. Mohli jsme si přivstat, ale kdo to mohl tušit! Obcházíme fádní kostel a nacházíme samé novodobé náhrobky. Také to nemá šťávu, je to všechno podle jednoho mustru… Jdeme raději dál a zanedlouho nás upoutá podivná stavba. Nedovedeme určit zdálky její účel, ale záhy zjišťujeme, že jsme se ocitli u soukromé rozhledny, která je přístupná všem a světe div se, není tu ani pověstná kasička na dary! Rozhledna je podivuhodná. Trochu nízká, ale velmi domácká. V přízemí je pěkná cimřička s kamny a posezením. Patří lesníkovi naproti.

Míjíme po hrázi rybník a už jsme v lese. Cestička nás vede dál a výš a jako většina těch dnešních, které potkáme a budou nás vést, bude za chvíli končit. A my půjdeme dál podle citu. Zanedlouho se ocitáme na neznámé kótě a objevujeme nefunkční rezavějící stožár sloužící dříve bůhvíčemu, pod ním kamínky jako na židovském hrobě a vedle symbolický náhrobní kámen se jménem a rokem úmrtí 2006.

Snad se zadaří a směřujeme dále po hřebeni. Omyl. Ocitáme se po půlhodině chůze na místě, které identifikujeme jako slepou uličku. Boční hřbítek. Nedá se nic dělat, scházíme cestou necestou do úžlabí a opět stoupáme vzhůru. Na chvíli opět zachytíme zarostlou pěšinu, kterou nikdo nechodí, po chvíli se ztratí a tak to jde stále dokola. V jednom místě objevujeme jakési lesnické značení, které nás vyvádí na hřeben. A čeká nás také nečekaně nejkrásnější místo vejletu: místo dalekého výhledu, kde v minulosti létali rogalisté. Jsou tu po nich pozůstatky. Lavička a jízdní řád. A potkáváme zde naše první lidi!  A pak se zase ocitneme v bujné džungli, abychom po čase potkali turistickou křižovatku červenou s modrou. To nás ale nezláká a dále se prodíráme tím svým domnělým hřebenem, až už sotva pleteme nohama a činíme rázné rozhodnutí. Sejít okamžitě příkrým svahem dolů a vrátit se pohodlnou cestou modře značenou zpět k místu startu. Máme toho terénu fakt plný kecky. A těšíme se na večeři. Vyhlédli jsme si cestou a okoukli na svahu u Podhořan zájezdní restauraci U svatého Václava. Známe ji oba z dřívějška.

Dva zoufalci mají štěstí! Svah traversuje nádherná zpevněná cesta! Nejsme ještě pravděpodobně dole, na té modré, ale to nám je jedno. Nevíme kam ta cesta míří, ale směr má správný! Neklesá, nestoupá, je to paráda. Zatím dobrý!

Kde se vzala tu se vzala houbařka! Nic nemá, ostatně to my víme, že tady fakt nic neroste – za celou dobu jsme neviděli ani prašivku, natož hřiba! A neví děvče kam ta cesta vede. Nevadí, jdeme dál a jde se nám dobře.

Klíčové místo! Cestu protíná červená turistická značka a podle mapy vede k úpatí a kýžené modré! Chci po ní sejít svahem dolů a chytnout se nějaké jistoty, ale Miloš odmítá poslušnost. On, který znal donedávna zemi jen ze vzduchu a obdivuje můj smysl pro orientaci v terénu, říká NE  a velí – jdeme dál. Konečně za celý den kloudná a prostupná cesta a toho se nevzdám. Nezbývá mi než poslechnout a nechat to osudu.

Cesta chvíli stoupá, chvíli klesá, a pak zlom! Začíná systematicky padat k úpatí. Ještě moment a budeme dole. Kolem nás se objevují podivné kupy a místa s varovným PODDOLOVÁNO zákaz vstupu, až se ocitáme u zrušeného dolu a starých budov, které k němu náležely. Místo je dlouho opuštěné a jak to tak vypadá, udělal si tady svoje zázemí domorodý včelař. Podle všeho se tu těžil uran, důl spadal pod Dolní Rožínku a měl jméno Licoměřice.

Hurá! Jsme doma. Netrvá dlouho, nasedáme do vozu za nebývalého zájmu místních (tam kde končí silnice je každý cizák záhy odhalen a musí být ostrým a dlouhým zrakem prolustrován, zda nechce škodit) a pak už zasloužená večeře u svatého Václava!

Opět začínáme polévkou a Miloš nečekaně vybírá držkovou. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového pozře, sama se jí po špatných zkušenostech vyhýbám. S jistým váháním se připojuji a nestačím se divit! Takovou delikátní, jemnou a ani ne hustou a ani ne řídkou polévku držkovou jsem ještě nikdy nejedla. Je to neskutečně lahodný pokrm. Který si zaslouží to nejvyšší ocenění. Zbytek už tak zajímavý nebyl, ale vzali jsme to tentokrát všechno. I s vídeňskou kávou a dezertem. V autě jsem zkolabovala a doma se hned odkulila do hajan. Vzápětí sledována miláčkem.

Vybrané fotky zde a další si můžete si prohlédnout  na rajčeti.

IMG_2766

Náves v Liboměřicích, vpravo to vypadá na bývalou budovu SOKOLA, ale kdoví… býval zde naposledy hostinec, fasáda ještě nese jeho známky

IMG_2767

Chalupa tlačící se na zvoničku

IMG_2772

Nové náhrobky , podivný hřbitovní plot..

IMG_2774

Z pozoruhodné stavby se vyklubala soukromá rozhledna

IMG_2775

Domácí si ji pěstují a šlechtí..

IMG_2779

Půvabný prostor v přízemí

IMG_2781

Posezení s Knihou návštěv v mezipatře

IMG_2783

Výhled z nejvyššího bodu rozhledny

IMG_2790

A znovu pohled na posezení v přízemí

IMG_2791

Rybníček na úpatí Železných hor

IMG_2794

Železné hory malebné

IMG_2797

Symbolický hrob na hřebeni u Licibořic

IMG_2802

Krásné až srdce usedá …

IMG_2803

Železné hory a jejich malebné cesty

IMG_2808

Zase jsme někde, kde jsme být neměli, ale je to zde také malebné

IMG_2811

Bývalý ráj rogalistů, nyní opuštěné místo na hřebeni s výhledem na kraj pod Železnými horami

IMG_2820

Značená cesta, ale jako obvykle vede někam kam se nám to zrovna nehodí…

IMG_1832

Konečně!!! Pohodlná cesta a vede naším směrem

IMG_2825

To máme za odměnu!

IMG_2826

Kritické místo, kde odmítl Miloš odbočit doleva

IMG_1835

Přišli bychom o tuhle krásu

IMG_2827

Cesta začíná klesat

IMG_2829

Jáma

IMG_2831

Opuštěné budovy u Jámy

IMG_2832

Bývalá kantýna nebo sklad uranu??? Pojmuté je to vesele.

IMG_2834

Množství podivných lapačů nás zarazilo

IMG_2835

Kruh se uzavřel. V obci na konci světa je několik volných domů, jen se nastěhovat. Ten nejromantičtější stojí na samotě u lesa. Nechcete se sem nastěhovat?

IMG_2836

Poslední pohled na kostel a pápá Licibořice… máme hlady jako vlci a tady není kde spočinout…

          IMG_2828

Mám plnou hlavu spisovatele Stefana Zweiga. Brzy se dovíte proč.

 

 Posted by at 19.40

  10 Responses to “Narozeninový výlet”

  1. Ten symbolický náhrobek udělali kamarádi. Vašek zemřel tragicky ve věku 17 let těsně před Vánocemi 2006. Smutné Vánoce pro celou rodinu, pohřeb měl 27.12.
    Ale ať není můj komentář jen smutný, musím vás pochválit za tu prozřetelnost – vyhlédnout si odpočinkovou hospůdku dopředu a pak jít “najisto”. Jsou totiž ještě kouty naší země, kde lidé nepotřebují vydělávat a tak hladový turista jezdí a cloumá zamčenými dveřmi, aby pak skončil na kafi na benzínce jak my, minulou neděli při výletě do Jevíčka…

    • Báro! Jaké nečekané! Ty znáš muže ze symb. náhrobku?? Jaký vztah měl prosím k tomu místu? Je tak opuštěné.. Určitě tam zajde málokdo.. Bydlel poblíž a byl to nějaký horolezec nebo milovník přírody? Prosím ještě něco nám prozraď.. Děkuji.

  2. Byl to chlapec z Licoměřic. Ale co přesně se stalo nevím. Trochu bych si tipla na nějakou nešťastnou klukovinu, ale to je jen spekulace.

    • Díky Báro, napadlo mě, jestli nemá hrob na místním hřbitově, ale to je už jen spekulace…

  3. Pěkně sis to, Zuzi, oslavila. Přeju vše nej!

    • Děkuji, Marto, bylo to opravdu hezké slavení. Další podobné slavení bude v Rychlebských horách. Už se těším, ale musím si cca 2 měsíce počkat :).

  4. Milá Zuzi :-)) Tyhle vaše výlety do železek, to je naprosto přesně moje gusto a tak si to velmi užívám s vámi.
    Nedá mi to a dovolím se podělit o několik mých tras:-))
    Tak třeba. Výchozí bod Lhůta (nad Libicící nad Doubravou). Podél potoka Bárovka nahoru na Bárovice. Pak na Horní Vestec, Dolní Vestec (překrásná zdaleka viditelná březová alej) a pak do Sloupna. Ze Sloupna do Lhůty přes Kladruby (pro zajímavost stojí Kladruby trochu “prošmejdit”).

    A nebo když vyšlapete podél Bárovky nahoru, to vzít na Chloumek, Spálavu. Pak “spadnout” do Lán k lípě a pak polní cestou do Lhůty.

    Skvostem je i vyhlídka Štikov (bývalá vesnice) nad sloupenským lomem.

    Možnost občestvení – Hospoda u Bambuchů v Libici. (pivo chotěbořské nefiltrované je vskutku luxusní )

    Těším se na další zpravodajství z vašich výletů :-))

    lada :-))

    • Ahoj lado, děkujeme za náměty, zcela jistě je využijeme, skouknu to na mapě a jak to půjde, vyrazíme. Přeju krásné cesty a těším se na další tipy.

  5. Všechno nej, zuzi. Soukromá rozhledna, to vůbec není špatný nápad. Musím o tom popřemýšlet. A že bych se rozhlížela …

    • Díky Evi, já do toho teda zatím nejdu. Musela bych překonat velkou bariéru, abych se mohla přes baráky okolo rozhlédnout. Mám takový trpasličí domek. Ale neříkám ne. Malý je ten, kdo má malý cíl, říká klasik.

Leave a Reply to Evina K. Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient