a nová afirmace na zítra
7.1. 2026 – Brány k moudrosti a vědění jsou pro mne vždy otevřené.
Heslo pro dnešek mne po pravdě neoslovilo. Byli jsme na legračním vejletě a užívali si mrazivého počasí a jízdu vlakem z Hradce domů, a na nějakou moudrost a vědění nebylo pomyšlení. Vstávala jsem velmi brzy, kolem půl čtvrté, abych stihla v pohodě všechny svoje ranní rituály a o půl šesté jsme už frčeli do Hradce přes Chrudim, kde jsme u TESCA autíčko vykoupali, abychom ho odevzdali čisté na opravu. Náš poškrábaný a pomačkaný Hyundai i30 to totiž před pár týdny pěkně schytal při parkování v areálu pardubické nemocnice.
Značkový servis se nachází na Slezském Předměstí a na druhý pokus se nám podařilo zabočit a dorazili jsme jen s desetiminutovým zpožděním. Auto jsme předali a přestože nás minule Hiundáci zavezli na vlakáč, dnes se Em rozhodl, že půjdeme pěšky. Tak jsme vyrazili a já byla zpočátku docela namíchnutá, protože to byla velmi netypická procházka. Mrzlo až praštělo, a celou dobu jsme šli po vyšlapané úzké stezce podél silnice a museli jsme dávat velkýho bacha na každý krok, abychom na tom neošetřeném terénu neuklouzli. Také jsme putovali všelijak jinak a trvalo nám nakonec víc jak hodinu než jsme dorazili na vlakovou zastávku Slezské Předměstí. Šla jsem se vyčůrat, dala si kafe z automatu a začalo se mi to líbit. A to jsme ještě nejeli vlakem!
Byl to prostě super den! V Hradci rychlý přestup na vlak do Pardubic, v Pardubicích jsme měli tak akorát chvilku, abychom zakoupili naši oblíbenou sekanou v housce a šup na spěšňák do Žďárce přes Chrudim, a pak už jen kousek autobusem s nasraným řidičem. Je to už docela standard, že řidič autobusu kterým cestuji je nasrán. Vypadá votráveně, nereaguje, nemluví. Ale moje chyba to není. Asi je to nebaví nebo co. Že by celospolečenský jev? ….. A tak se mi ta afirmace na zítra promítla do dnešního dne, který měl být podle výše uvedené afirmace na vysoce intelektuální úrovni. A ono nic. Možná se to přehodilo. Zítra uvidím?!
8.1. 2026 – Všude, kam se ubírám, cestuji bezpečně. Vždy se na svých cestách setkávám s milujícími a nápomocnými lidmi. … A nasranými autobusáky; dodávám. zuzi
