chatičky a tajné útočiště
Ve čtvrtek jsme navštívili MT, m. pracovně, já se těšila, že se vrátím na Křížový vrch, nafotím chatičky a posedím chvíli v oáze klidu u “mrtvé milenky”, tedy plačící Anny – tak je socha označena na mapy.cz. Pak sešup dolů, káva na pumpě a čekání na odjezd domů.
Už jako profík, bez mapy, jsem nastoupala z Anenského údolí na vrstevnici “Křížáku”, přesně tam, kde začíná chatová osada se zahrádkami. Jsou skoro všechny takové postaru, jak to mám ráda. Žádný luxus, i když… kdoví zda tuhle dobu amatérské domácí chatičky přežijí. Ale dnes ještě žijí, tak se budu jimi těšit a co bude dál řešit nebudu.
Je zde i pěkně omšelá retrovývěska a to mě těší. Jdu dál a něco nafotím. Snad to půjde. Nerada fotím na zapřenou.
Cesta vede dál, míjím 8 chatiček, okukuji, okouním, s někým se zastavím a vedu řeči. Fotím. Ještě je zde poměrně prázdno, a tak mám klid na svou práci. Kopec se začíná kroutit, chatičky končí, cesta se úží a vede mne do kopce. Je tu nějaká fitstezka, ale to není moje parketa. Přesto se zastavuji u jednoho mučidla a koukám na dva stromy, které vyrostly zaklíněné vedle sebe a zvládly to. Nepopustil ani jeden z nich a oba se zdají v pohodě.
Rybníček, čápi a hastrman. Byla bych zklamána, kdybych na tyhle atributy nenarazila. 
Chatičky jsou odděleny plotem a jejich majitelům patří i pozemky. Město jim je kdysi prodalo metr za 40 Kč.. 
Pohled zpět
Tahle s parůžkama a terasou je novější
Stromy se dohodly 
Jinak to nešlo…
A přesně v tomhle místě jsem dostala dobrodružný nápad. Opouštím stezku, která pokračuje doleva k Aničce a traverzem pokračuji volně lesním terénem směrem ke hřbitovu. Nade mnou je skryta vodárna, pode mnou zarostlý strmý svah nad dopravní tepnou mířící na Olomouc. Jdu a bedlivě sleduji neznámý terén, aby mi nic neuniklo a mám štěstí. V místě, kde začíná oplocení směrem k silnici je kopec vedle plotu nějaký oklouzaný. Jdu blíž a vidím tajemné zákoutíčko! Tudy pro mne ale cesta nevede. Je to příliš příkré a dole nevidím žádné narušení plotu, ale někudy to safra jít musí, ne?? Povedlo se a za pár chvil se mi rozlije po těle blažený pocit! Jsem tu a jsem tu sama. Mohu posedět, pokoukat a nafotit!
Jo, mají to tady majitelé vymazlený 
Posedět, pogrilovat, popít, pokouřit a poklábosit… 
Luxus… 
Jsme připraveni na vše! 
Pěkný výhled k nezaplacení 
Trochu poklidit a je to 
No, není to nádhera? Moravská Třebová jako na dlani!
U hřbitova s kostelíčkem Povýšení sv. Kříže 
I zde je pěkný výhled 
U hřbitovní zdi 
Ještě jeden pohled dolů a už musím jít…
Nejkratší cestou dolů, podcházím silnici a ještě než se vypravím přes Knížecí louku k pumpě, dostala jsem nápad podívat se blíž na opuštěnou budovu s vnitřním dvorem za starým mostem (viz) Stoupám podél ní a je mi jí líto. Ptám se místních a dovídám se, že zde byl mlýn. Budova patří městu, bude žít?
Zámecká zahrada 
Instalace na knížecí louce 
Dovolená,…. ááááách jo 
A další instalace – z vrbového proutí a to je z novinek v MT dnes vše…
Starý most, starý mlýn a současná zuzi.
Chybí mi včerejší Nové Hrady. Nedívali jste se na 1. máje na dokument o Kučerových, pilných majitelích tohoto zámečku? Určitě mrkněte do archivu a přijeďte. My jsme ale včera šli sedmičku – z NH do Chotovic, lesem, polem, loukou. Byla úžasná viditelnost a my jsme sotva pletli nohama. Ale na vyhlídku jsme došli. Pořádně jsme se tam pokoukali, vyslunili a doplazili zpět. Jarní únava .. asi.
malá upoutávka
Mrkni na stránky realitek na cenu takových chatiček.
Já nedávno mrknul a málem mi vypadly oči z důlků.
A to byly ještě pred pár lety k mání za pár desítek tisíc.
Ještěže mne pořád baví , a k rekreaci stačí, to kolokočováni.
Až nevylezu ani na elektrokolo, tak prodám byt a koupím podobný vymazlený luxusní posed, co jsi potkala.
Jen se obávám, že na hastrmany a čápy mi už nezbyde, takže to budu muset stylově vybavit lahváčema:-)
Saule, sleduju to celý roky, tajně toužím se z týhle ulice plné nepřizpůsobivých občanů vrtnout někam jinam. Jo, naštěstí je tu i městské muzeum a doktorský dům, ale převažují ti, kteří na sebe nejraději upozorňují hlukem. Reprodukovaná hudba na plný koule, auto je potřeba pořádně vohulit a v kolektivu je potřeba hrát prim a jak jinak než ty ostatní přeřvat. A vůbec nejvíc jim dělá dobře když jim “bílý sluha” za oběd snědený venku vestoje lžící, uklidí uhlí, vyšťourá pampelišky z kamenné drtě nebo odveze bordel do sběrného dvora. Ale to jsem se dostala někam jinam… Jo, ceny strašně stouply a jedna realitka dokonce pořádá dražby, všechno se prodá, i to co léta chátralo a bylo neprodejné. Líbí se mi, jak jsi nazval ten vymazlený objekt posedem. Já tomu nemohla přijít na jméno, ale posed na to sedí. Trefně vystiženo. Uprostřed příkré stráně těma lopatama vybudovaná plošinka fakt připomíná myslivecké zařízení. A ten výhled!!! Ještě lepší než na paseku s jelenem!!! Hele, ty máš ale představivost, neviděls to a jdeš na to takhle od lesa :))).