Mám problém…

výlet do Chrudimi

Teplé dny jsou fuč a já jsem z té změny zdecimovaná. S příchodem chladných nocí jsme se přestěhovali natrvalo z karavanu na letišti v Hranicích domů a já jsem nedokázala navázat na tehdejší každodenní dvacetikilometrovky.  Doma je pořád co dělat, chodím zase nepravidelně do kanclu a na smutku, a tak se stalo, že se moje skvělá letní kondice pomalu vytrácí. Občas nějaký ten výlet uskutečníme, ale v porovnání s létem je to hodně slabý. Trochu cvičím, ale jestli bych ještě dala tu dvacítku fakt nevím. Asi ne.

V sobotu se pěkně vyslunilo, a tak jsme vyrazili do Chrudimě. Už několik let jsem se chystala uskutečnit městskou turistickou trasu, a protože příroda je v této zimě zabahněná a cesty v lese rozježděné od těžkých strojů, vzpomněla jsem si na ni. tady je:

 

Zaparkovali jsme u nemocnice v dolní části plánku a vyrazili na trasu. Po modré podél řeky Chrudimky  a dále po červené až k parku Střelnice, otočit to a po červené a následně modré zase dojít k autíčku.

Což o to… počasí krásné, ale šlo se docela pomalu. Trasa není značená a přestože se v Chrudimi docela dobře orientuji, tentokrát jsem neustále lovila trasu v mapě, protože se nešlo logicky nejkratší trasou, ale vyzobávaly se nějaké chrudimské lahůdky nebo co… Legrace začala u chrudimského muzea. U úctyhodné chrudimské budovy v historizujícím stylu. Zde se trasa uhýbala a chvíli kopírovala vodní kanál vybočující z Chrudimky.

Stojíme u muzea a porovnáváme fotografii vodního biotopu za evropské dotace se skutečností a nenacházíme ani jeden styčný bod… asi ho s léty vzala voda a peníze na jeho obnovu došly… je to zkrátka zmar! Pokračujeme dál a míjíme vpravo opuštěný domek před rozpadem, kde ještě před dvěma lety pod širákem vesele přebývali bezdomovci. Dnes je zde pusto a vybydleno. O kousek dál nás překvapila nově upravená vyhlídka na městských hradbách, ale bez lavičky. Což chápu. Na méně frekventovaných místech, trochu stranou, lavičky prostě nejsou protože je okupují bezdomovci a jiní pijáci alkoholických nápojů.

Procházíme ulicemi Lázeňská, Podfortenská a Střelecká a miláček netuší, co tím chtěl tvůrce trasy říci… protože nesdílí moji vášeň pro zkázu a bizarnost… Čím více ho lákám do opuštěných a zdevastovaných míst, tím více je otrávený a u mostu, kde trasa uhýbá doprava přes zahradnictví Blehovsko a míří do parku na Střelnici, zcela odmítá spolupracovat. Vycházku hodnotí jako velmi depresivní a chce se okamžitě nejbližší cestou vrátit k výchozímu bodu a odjet domů. Zbytek procházkové trasy městem už nikdy nechce vidět, prý není masochista … a přes to vlak nejede! A tak jdeme rychlým krokem nejkratší cestou zpět a jsem zvědavá, jestli ještě někdy zbytek trasy uvidím…

Plánek kudy jsme šli. Vlevo dole po modré podél Chrudimky, přechod na červenou a za mostem přes Chrudimku nám došla pára. A konečně jsme si mohli užít trochu přírody, no nic…..

Fotka z místa u červené hvězdičky. Tady bylo ještě všechno v cajku a slunce svítilo.

Bezdomovecká útulna u regionálního muzea před dvěma lety.

Pěkně si to zařídili…

Letní kino za regionálním muzeem s kontrastem klasické sochy. Zřejmě zde byla za první republiky zahrada šlechtického sídla a socha je pozůstatek. Naproti stojí ta chalupa před rozpadem.

Jen malý kousek dál město vybudovalo vyhlídku na hradbách. Pozor! Lavičku s sebou! Toto a místa předchozí jsou na mapě označena modrou hvězdičkou.

Černá hvězdička …. podivný dům kdosi začal opravovat a skončil v půli cesty… přesně jako dnes my. Došly peníze nebo elán???

Malé odchýlení od trasy, lákám miláčka ke kanálu. Chvíli jde, vyfotí opuštěnou zahradu a hromadu pařezů ale už to na něho padá.

Místo kde nic nikomu nepatří…

Průmyslový bordel za plotem učinil definitivní tečku za naší vycházkou městskou turistickou trasou. Kdo ji vytvořil, má stejnou úchylku jako já. Krásu vidí nejenom v pořádku a ladu, ale také ve zmaru a neklidu.

dodatek pro Milana z komentáře :))