po nedělní návštěvě Domu u Konvalinků
Mám ráda obojí. Navštívení nových míst i návraty do těch starých, již objevených. Vracíme se hlavně do krajiny, kde nám bylo nezapomenutelně hezky a kde se úplně náhodně ve svých myšlenkách znovu ocitáme a mnohdy si chvilku zapřemýšlíme odkud ten terén, tu končinu známe. A kdy jsme tam naposledy byli. – Jindy je to ale jasné, dumat nemusíme: Balda, Jimramov, Maštale kdekoli, Na Pilce, Modletín, atd. atd…
V neděli jsem se v Chrasti chtěla po návštěvě u Konvalinků podívat nejprve do zámeckého parku a pak to vzít ulicí Na Pančavě ke Chrašickému rybníku a Chrašickou ulicí zpět na náměstí. Trochu jsem improvizovala – Chrašickou ulicí jsem ještě nešla, a těšila jsem se kromě rybníku i na jeden záhadný stárnoucí chátrající domek, kde sice nevím kdo bydlí, ale jeho obyvatelé dávají o sobě vizuálně vědět. Staví věci na odiv a interiér domu se přelévá ven.
Trasa vycházky se shoduje s částí naučné stezky Chrastecka. V zámeckém parku jsem překvapeně konstatovala, že ač jsem zde určitě víc než podesáté, poprvé vidím některé stromy bez listí. Tedy ty listnaté opadavé :). Zvlášť je to patrné na klenotu této zahrady – buku lesním.
Buk lesní (Fagus sylvatica ´Pendula´). Více než stoletý převislý buk lesní je nejkrásnějším stromem tohoto zámeckého parku. Pyšní se obvodem kmene 330 cm a výškou bezmála 11 metrů. Za více než 100 let svého života své větve roztáhl jako chapadla, které překonávají cestu, trávník i parker s růžemi. (cituji tabulku u kmene stromu).
Opouštíme bočním vchodem zámeckou zahradu a ulicí Na Pančavě pokračujeme k rybníku. Tato ulice mi nápadně připomíná Litomyšl, ulici Matěje Kuděje. Také tak nějak probíhá a končí osaměle na periférii a staré domky si noví majitelé postupně opravují a zkrášlují. Nikde nikdo, nic zde nejezdí a když potkáváme náhodnou starší dvojici a pozdravím, paní se s námi dává do hovoru. Poznala, že nejsme místní….
A už jsme u rybníku, chvíli si sedáme na lavičku a pozorujeme okolí.
Po chvíli jdeme zpět a já za odměnu poprvé spatřím starou paní vyhřívající se na ostrém jarním sluníčku na lavičce a čtoucí si jakousi starou knihu. U nohou kočka a podél domu stále víc „domácích artefaktů“ (tenhle to tedy není, najeďte na Chrast Chrašická 214, nevím proč to nefunguje). – Kochám se, kochám, ale zamířit na tu idylu optikou mobilu nemám odvahu. Nezoufejte ale! Kamarád z Chrasti mi slíbil, že to místečko brzy vyfotí.
Jsme na náměstí a loučíme se. S Domem starých časů a ze zámeckou zahradou. Přijeďte se podívat a pobejt :))
Afirmace dnes, úterý: 31. 3. – Vážím si všech členů své rodiny a oni si zase váží mě. / 90. den od začátku roku /
Afirmace zítra, středa: 1. 4. – Miluji život! Těším se na každý jeho okamžik. / 91. den od začátku roku /
Afirmace čtvrtek 2. 4. – Mám dokonalý životní prostor. Je bezpečný a plný láskyplných myšlenek. / 92. den od začátku roku /
Afirmace pátek 3. 4. – S nadšením se těším na budoucnost. / 93. den od začátku roku /
