zuzi doporučuje Litomyšl
Kdo chce zažít krásný podzimní den, ten zvolí Litomyšl – procházku podél
Loučné a komu je to málo, může začít už v Benátkách
u slunečních hodin. A neotálejte, podzim skončí co by dup!
Původně jsem měla jiný plán, ale když došlo ke konečnému rozhodnutí, zachtělo se mi vyrazit do civilizace a znovu se pokochat krásnou procházkou podél říčky Loučné, kde nejsou hluchá místa, ale naopak, stále je na co koukat. Navíc jsem měla v hlavě, že tam bude nějaká architektonická novinka. A Em tenkrát se mnou nebyl, takže – bude koukat! Mrkněte na odkaz i vy, bude to dobrý začátek ke dnešní (tedy 5.11.) procházce, budu to brát trochu hopem…
Zaparkovali jsme jako vždy u autobusáku, dole u Billy, kde se neplatí, a vyrazili kolem ní bokem dozadu, pak podchodem, za Albertem jsme přešli Loučnou, dali se doleva a šli na to. Krásu procházky umocnily podzimní kulisy barevného listí, které ještě nestačilo opadat. Vybrali jsme si skvěle. Čas i místo. 
První upoutávka … nejvýraznějším prvkem nábřeží Loučné je růžová prolamovaná betonová linka hráze oddělující břeh od říčního koryta. Začíná u příčné Ropkovy ulice a končí u Smetanova domu. Opticky tak vyznačuje začátek a konec architektonického zásahu studia Rusina Frei architekti. Pak už je to Pleskotovo.
Je to nový klenot Litomyšle! Betonový nadchod – unikátní pilón s výtahem a napojenou „průhlednou“ lávkou přecházející přes rušnou čtyřproudovku mířící z Čech na Moravu. Je to krása nebeská, už zezdola a motáme se tu hodně dlouho, abychom si tu novotu pořádně okoukli a užili. Jsme nadšeni. Kromě „dopravního spojení“ dvou částí města pro pěší má lávka i druhotnou funkci – je rozhlednou na historickou část Litomyšle. Vše umocňuje ta lehkost drátěného zábradlí… je to prostě úžasná věc a Litomyšl je zase o hodně hezčí – stará i moderní… mám Litomyšl opravdu čím dál raději…
Lávka/most se otevřela v prosinci 2022, má za sebou tedy asi bezmála rok provozu. Je poznat, že je nová, neopoužívaná. Nahradila nadchod z 80. let, který už přestal vyhovovat – nová lávka nyní stojí na jeho základech. – V Litomyšli jsou na současnou architekturu zvyklí, od devadesátých let tam staví hvězdy české architektonické scény. Nyní se k nim přidali Lukáš Ehl a Tomáš Koumar ve spolupráci se statiky Ladislavem Dvořákem a Ladislavem Šaškem. Lávka jasně nese rukopis jejich ateliéru EHL & KOUMAR ARCHITEKTI – je konstrukčně pravdivá, vše je přiznané a na materiály, ocel i beton, si můžete sáhnout.
Jenom krátká odbočka – Alois Metelák je spojen s naším krajem víc než touhle zeměkoulí, jeho další dílo – Památník českým bratřím – nalezneme na Růžovém paloučku u Újezdce, narodil se poblíž Proseče na Pasekách a jeho první vila stojí u nás, ve Skutči – 1920–1922 Vila Cecílie a Josefa Kusých, Vítězslava Nováka 200.
Snad už toho bylo dost… už jsme na náměstí se zhlížejícím Bedřichem Smetanou a městskou věží (znáte odkud?)
.. A jedeme do Nového litomyšlského Lidlu. Už jsem o něm hodně četla a konečně ho uvidím!!! Myslím jeho exteriér, samozřejmě….
Litomyšl se toho nebojí! A já tleskám… Lidl, který loni vyrostl v historické části Pernštýn vedle památkově chráněné barokní sýpky (ta však na svou záchranu a nové využijí stále čeká), je jiný a zelenější než ty ostatní supermarketové krabice. Byla na něho vypsána architektonická soutěž a pokud jste byli u zdejší Billy a autobusáku, přijde vám i ten parčík s lavičkami povědomý. Dnes všude spíše lavičky mizí než přibývají (důvodem je jejich takřka výlučná obsazenost „nekalými živly“), ale zde je jich přehršel!. Tak, a je to! To bylo dílo, snad ještě pár vzpomínkových plakátů co jsme potkali cestou.. a dobrou.. vaše zuzi
A to nejdůležitější na úplný konec!!! Ta nová okouzlující betonová lávka nad čtyřproudovkou s vyhlídkovým bonusem, která spojila městský úřad s centrem města, se stala před několika dny Vítězem České ceny za architekturu 2023 – Autoři stavby Lukáš Ehl a Tomáš Koumar…. MÁVÁM … zuzi
