Gotická katedrála Santa Maria del Pi
Na Starém Městě, na malém náměstí Placa del Pi, stojí strohý ale majestátní gotický kostel Santa Maria del Pi, kostel chudých.
Kostel byl postaven v roce 1322 na místě románského kostela zasvěceného Panně Marii a brzy se začal nazývat del Pi, podle náměstí , kde rostly a dosud rostou borovice (pinie, španělsky pino). Kostel je postaven ve stylu typické katalánské gotiky, která byla prosta jakékoli ornamentální výzdoby.

Strohé hlavní průčelí je rozčleněno lomeným obloukem portálu se sochou madony uprostřed a velkým rozetovým oknem. Na naší fotce ale madona chybí J. Možná jako zadostiučinění jsou v postranních oddílech přechodně? umístěny medailonky s nám neznámým znakem-erbem… Nebo … není soška přemístěna na hlavní oltář? Jsou přece Velikonoce!!

Hlavní věž, a dvě nenápadné, nikterak se nevyvyšující, věže na přední frontě kostela, nejsou zakončeny zvonicí; jsou prostě jen tak „useknuty“.
Kostel se fotí špatně; těžko se hledá místo pohledu, aby bylo v záběru patrné průčelí i mohutná hlavní věž stojící „bokem“ poněkud vzadu. Nejlépe je všechno vidět na snímku z výšky.
Uvnitř kostela se před vámi otevře rozlehlá chrámová loď, která je téměř 17 m široká (nejširší z lodí katalánských kostelů. Po stranách je lemována řadou menších uzavřených kaplí, které jsou vsazené mezi podpěrné pilíře stavby. Vysoko nad sebou spatříte žebrovou klenbu a ohlédneme-li se ke vchodu povšimneme si dlouhé ploché klenby, nad kterou se nachází kůr. Tato odvážná klenba je také rysem katalánské gotiky.

Rozeta z průčelí je kompletně restaurována. V roce 1936 byla znehodnocena požárem, který založili radikálové. A nejenom v tomto kostele
V kostele byla umístěna řada uměleckých děl nesmírné hodnoty, z nichž mnohá pocházela ze 14. století – ta však nenávratně zmizela během počátečního bouřlivého období občanské války v roce 1936, kdy zatvrzelí levičáci houfně podpalovali kostely ve městě. Jak praví průvodce.
V kostele je vystaven i chrámový poklad, ke kterému patří zlatnické a stříbrotepecké církevní artefakty, zbožné knihy a další .. Ztěží si vzpomínám, ale domnívám se, že tyto předměty jsou umístěny v přízemí vysoké kostelní věže. Možná se ale pletu… z tohoto posvátného místa jsme vstoupili otevřenými dveřmi do malého tichého patia patřícího ke kostelu, kde se nám velmi zalíbilo.

Z této oázy klidu a míru si prohlížíme exteriér kostela a jeho střídmou architekturu, kterou oživují zvířecí chrliče

Z tohoto místa mohu konečně vyfotit jedinou výraznou věž této stavby – fotku jsme viděli v úvodu textu

Růžovou fasádu nemám ráda, ale tady je mi všechno milé a příjemné, ten mikrosvět uklidňuje a zpomaluje mysl
Slovo patio pochází ze španělštiny a podle našich nepatrných zkušeností se jedná o otevřené intimní místo k oddechu navazující těsně na dům nebo jím obklopený. Malý sevřený a uzavřený vydlážděný dvorek, kde nechybí ohraničené záhony se zelení a stromy, vodní prvky – zpravidla kašny, není to ale vždy pravidlem. U rozlehlých budov jsou pravděpodobně patia umístěna nejen u objektu v přízemí, ale bývají jejich součástí i ve vyšších patrech (Figueras – Dalího divadlo-muzeum, kde jsme byli loni, podívejte se)
http://rozvedena.blokuje.cz/wp-content/uploads/2013/06/IMG_8937.jpg
http://rozvedena.blokuje.cz/wp-content/uploads/2013/06/IMG_8940.jpg
http://rozvedena.blokuje.cz/wp-content/uploads/2013/06/IMG_8938.jpg
A to je konec naší dovolené v Barceloně. Ještě chybí doplnit pár zajímavostí z cesty zpět, ale to není tak podstatné… možná se k tomu vrátím, ale čas běží, a já bych ráda zatepla zpracovala letošní Barcelonu, už se moc těším. Byla dobrodružnější.