Palau Güell
Palau Güell (Palác Güell) je jedno z nejranějších mistrovských kousků v galerii Gaudího architektonických děl. Zakázku Eusebia Güella, podle níž měl v úzké uličce starého města na pozemku 18 x 22 m zbudovat obytný dům ve velkoměšťanském stylu, zvládl Gaudí bravurně.
Stavba Güellova paláce probíhala v letech 1886 – 1888, i když řada vnitřních dekorací byla dokončena až o dva roky později. Součástí paláce se stal i nábytek navržený samotným Gaudím, jak se stalo i nadále jeho zvykem – tvořit komplexně.
O tom, že se díky Palau Güell Gaudího sláva rozkřikla, svědčí i datum dokončení stavby. V roce 1888 totiž Barcelona pořádala Světovou výstavu a při této příležitosti město navštívila řada tehdejších předních světových osobností. S nadsázkou se dá říct, že Güellův palác se stal neoficiálním pavilonem výstavy, jelikož Eusebi Güell v něm přivítal například italského krále Umberta I., španělskou královnu Marii Kristinu či prezidenta USA Grovera Clevelanda. Ti všichni zatoužili po prohlídce Gaudím projektovaného městského paláce.
Zvenčí dům působí stroze a nepřístupně, připomíná spíš hrad než reprezentativní městské sídlo a nelze ho celkově, díky malému odstupu (úzká ulička), zdařile nafotit a vlastně ani si ho uspokojivě prohlédnout.
V sobě Palau Güell ukrývá minimálně tři místa, o nichž lze tvrdit, že působí velkolepě a vskutku palácově.

Prvním z nich je vstupní hala, jež prostřednictvím monumentálního schodiště dává pocítit sílu prostoru.
Druhým takovým místem je velkorysý suterén budovy, který sloužil ustájení koní a současně jako parkoviště drahých kočárů.
Skutečnou chloubou Güellova paláce je pak Saló central, ústřední místnost celého domu. Jde vlastně o jakési vnitřní kryté patio vysoké 17,5 metru, zakončené kopulí, jež svými otvorypropouští dovnitř paprsky světla. Místnost není plošně velká, a právě výška dodává této hale patřičnou grandióznost. Gotikou inspirovaný, tmavě vyvedený interiér s doteky zlata evokuje spíš kostelní atmosféru. A není se čemu divit, součástí Saló central je i oltář!

Celý interiér domu je velkolepý a připomíná luxusní šlechtické sídlo, kde se nešetřilo penězi; ale tato místnost, tento velkolepý prostor, paláci vskutku vévodí.
Pozornost si zaslouží i střecha. Právě na Palau Güell Gaudí poprvé vytvořil veselou střechu barevných komínů v kontrastu k přepychovým, vážně se tvářícím interiérům laděným do temné barvy. A také k šedému a „pevnostnímu“ charakteru fasády.
Okolí paláce ze střechy
Další záběry interiéru paláce a řemeslnicky zpracované detaily

Mimo jiné Gaudí pro Palau Güell navrhl taktéž mnoho kusů nábytku, z nichž některé se podařilo restaurovat, a tak dodnes tvoří inventář budovy.
Samotný Eusebi Güell v domě žil pouze do roku 1906, pak se přestěhoval do jiného domu v tehdy budovaném Parku Güell. Dům po jeho smrti obývala jeho manželka Luisa Isabel López Bru a posléze jejich děti. Klíčový pro zachování budovy byl rok 1944, kdy si údajně jistý americký milionář chtěl palác koupit a doslova po jednotlivých kamenech a cihlách ho přesunout do Ameriky. K tomu naštěstí nedošlo, jelikož dům nakonec odkoupila Diputació de Barcelona, která se zavázala palác stavebně neupravovat a užívat ho pouze ke kulturním účelům (díky tomu je Palau Güell pravděpodobně nejlépe zachovanou Gaudího stavbou v původní podobě, včetně části původního mobiliáře).
Od té doby Palau Güell prošel několika rekonstrukcemi, z nichž ta poslední se po etapách táhla již od roku 1982. V letech 2004 – 2011 se budova před veřejností zcela uzavřela. Na konci května 2011 se kompletně opravený palác opět otevřel širokému publiku.
Zdroje textu: web Catalunya2011, průvodce Barcelona National Geographic a Baedeker Barcelona, 1. české vydání 2011
Ahoj Zuzi:-))
dík za další porci Gaudiho:-)) Je to nádhera :-))
Suchou sečskou nohu už v dohledné době nevidím :-))
Měj se krásně!!
lada :-))
Ahoj lado, díky za podporu, se Sečí jsem docela ráda, mrzrlo by mě kdyby mi to ušlo, tenhle víkend bychom se tam totiž nedostali … Hezké jarní dny a naviděnou na Štikově :))..